Oranžová fata morgána

„Nevěř sociálně demokratickému lídrovi, který má ve skříni víc než dva obleky,“ tvrdí poněkud letité, nicméně  zkušenostmi prověřené pořekadlo.  „Jeden, konfekční, v němž po večerech diskutuje se spolustraníky v hospodě u piva o politice a v neděli jde »vyvenčit« rodinu, druhý, zhotovený místním krejčím (ať i drobný živnostník ví, že je náš člověk!) pro slavnostní příležitosti – svatby, křtiny, pohřby, či účast na partajních sjezdech.“

V západoevropských zemích se v jeho duchu dodnes prověřuje věrohodnost slibů reprezentantů levicových stran, údajně  hájících zájem námezdně pracujících, v České republice podobně jako v ostatních postkomunistických státech zmizelo z povědomí. Potlesk a ovace davu sklízejí především ti, kteří slibují řídit stát podle hesla „Když už  mi exekutoři zabavili  statek, tak klidně můžu propít i stodolu“… Přesně v tomto duchu se totiž nesou předvolební sliby na překonání hospodářské krize, s nimiž usilují o přízeň voličů předáci ČSSD. Řečmi, že navzdory astronomickému deficitu státního rozpočtu svým voličům zajistí jistoty a prosperitu. To znamená nemakačenkům neustále se zvyšující sociální podporu, věčným hypochondrům zrušení ponižujících poplatků za neustálénávštěvy u lékařů i vyzvedávání mnohdy zbytečných léků, mladým manželům výhodné státní půjčky, rodičkám vyšší mateřskou. Nezapomněli ani na na seniory, jimž prý budou vyplácet takzvaný třínáctý důchod.

Kde na to chtějí vzít? Údajně vyšším zdaněním nadstandardně vydělávajících spoluobčanů, kteří se jistě budou cítit motivováni pracovat ještě usilovněji, když zjistí, že na dani z příjmu, zdravotním a sociálním pojištění zaplatí podle odhadu některých ekonomů víc než padesát procent svých hrubých příjmů. Beztak jsou to workoholici, pro něž, jak prorokovali už Marx a Lenin, je práce drogou a proč by se tedy o její plody, jichž si stejně nemohou kvůli neustálému zaneprázdnění užít,  nerozdělili s těmi, kteří ji považují za „nejnedůstojnější způsob, jak přijít k penězům“?  Druhým, ještě mocnějším zdrojem příjmů, jak zaznělo při prezentaci oranžových předvolebních slibů, budou zahraniční investoři. Ti se prý poté, až se po zavedení sociálnědemokratických protikrizových opatření nutně u nás zvýší cena pracovní síly, jistě pohrnou do české kotliny s razancí přívalových zátop. Vždyť velcí průmyslníci a finančníci jsou už svým založením altruisté a doplácet na podnikatelné aktivity z vlastní kapsy je pro ně nejvyšší rozkoší.

Myslíte, že svět takhle nefunguje, a že nás podobná rozhazovačnoswt přivede podobně jako Španělsko a zejména Řecko až na pokraj propasti státního bankrotu? Pak se podívejte na nejnovější volební spot ČSSD, pardon – na záběry z honosných křtin nedávno narozené dcerky jejího  lídra Jiřího Paroubka. Z nich jasně vyplývá, že zvítězí-li ve volbách oranžoví budovatelé šťastnějších zítřků, začne každá matka-samoživitelka nazouvat svému batoleti botičky  od Diora nebo z jiného slavného módního závodu a kupovat dupačky jen  ve značkovém butiku.  

Nebo, že bych se mýlil?