„Jak na Nový rok, tak po celý rok,“ říká staré přísloví. Pro nemocnice spravované Středočeským krajem se může rychle stát noční můrou. Jak slíbil místní lenní pán, v současné terminologii hejtman, MUDr. David Rath, přestaly se v nich počínaje tímto dnem platit regulační poplatky. Nevím, jak velký je v nich nával pacientů během jiných svátečních či víkendových dnů, ale první letošní den tam lékařskou pomoc vyhledaly stovky lidí.
Jak potěšeně po „inspekci“ v mladoboleslavské nemocnici potěšeně pro ČTK konstatoval „oranžový“ dárce, „pan ředitel mě informoval, že většina lidí nechá za sebe poplatky zaplatit kraj. Vyskytly se ale i jednotlivé případy, říkal snad tři za dnešek, kdy lidé chtěli zaplatit sami. Ti ostatní, těch několik stovek lidí, si to nechají zaplatit krajem.“ A dodal, že „personál je informován, dává lidem k podpisu darovací smlouvy, čili běží to přesně tak, jak by to mělo běžet. A samozřejmě je na každém člověku, aby se rozhodl, zda za něho poplatky zaplatí kraj, anebo zda je zaplatí sám.“
Kdybych byl Středočechem, zvolil bych druhou možnost. Už proto, že mnohokrát v životě jsem se přesvědčil o platnosti pořekadla, které trošku archaickou dikcí nabádá, že „jest třeba obávati se Danajů, i když přinášejí dary“. Mnozí z těch, kteří dokument bez váhání, dokonce s radostným vzrušením, že konečně vládne spravedlnost, podepsali, asi na známé rčení pozapomnělo. Část jich možná patří ke škudlilům, kteří by si nechali pro pěťák vrtat koleno, většinu však podezírám, že do středočeských krajských nemocnic je při „premiéře“ opatření z předvolebního arzenálu „oranžových stratégů“ přivedly potíže po prohýřené silvestrovské noci a třicetikorunovým „bonusem“ tak alespoň trochu snížili výdaje vynaložené na velkolepé loučení se starým rokem.
Možná po vystřízlivění z euforie známé z reklamních sloganů jisté firmy prodávající zahradní techniku, již tak nadšeně nebudou vykřikovat: „A mám to zadarmo!“Současný svět totiž není charitativní zařízení, za všechno je třeba platit. Co bude pan hejtman od občanů regionu chtít na oplátku? Souhlas s oddlužením některého zdravotnického zařízení, které se chovalo příliš rozhazovačně? Převedení některého z neprosperujících léčebných ústavů pod ochranná křídla kraje, jako se to snaží současný vicehejtman v Hradci Králové Vladimír Dryml v případě vrchlabské nemocnice, v níž donedávna řediteloval?
Nebo jen prostě občanům oznámí, že podpisem na darovací listině dali souhlas k tomu, že opravy silnic v kraji se odsouvají na neurčito, rovněž tak zvýšení platů těm skutečně dobrým učitelům, vzroste nájemné v obecních bytech, zvýši se ceny tepla dodávaného z tepláren v tomto regionu. Jisté je totiž jedno: peníze, které z celokrajského rozpočtu MUDr. Rath věnuje jako „dar“ pacientům, musí jinde odebrat. A v roce, kdy podle ekonomů dolehne finanční krize a hospodářská recese plnou tíhou i na Českou republiku, nemůže spoléhat, že ministr financí v jeho zájmu ochotně otevře státní kasu.
Počkáme a uvidíme. Středočeský hejtman, jak ho známe, jistě skrývá v rukávu nějaké eso, jímž vytře pochybovačům zrak. Třeba populární pohádku Hrnečku, vař, z nějž lze na povel naplnit krajskou kasu a zajistit v regionu trvalou prosperitu a blahobyt pro všechny.
