Nesmysl ministra Kalouska

Myslím si, že čím větší míra přerozdělení v ekonomice, tím hůř. Ještě horší je, když stát někam peníze posílá a následně je zase ze stejné sumy bere.

Podpora stavebního spoření je do jisté míry pochopitelná. Motivovat občany k šetření a následným investicím v oblasti bydlení je ekonomicky logické, generují se potřebné finanční prostředky, podporuje se důležité odvětví národního hospodářství a následné multiplikační efekty jsou také nezanedbatelné. Na druhou stranu se ví, že stavební spoření je mnohdy využíváno jen ke zvýhodněnému zhodnocení peněz bez následného vložení do vlastního bydlení. Proto záměr ministra Kalouska omezit státní podporu víceméně podporuji.

Postavit ji však proti dotování regionálních vlaků považuji za nesmysl a praktickou ukázku politické pomsty kdy rukojmím jsou cestující v regionech. Určitě to ale není jediný důvod postoje ministra financí. Provozní výdaje (a tudíž i dotace) v železniční veřejné dopravě jsou nemalé a lidé jezdící pouze v automobilech nedokáží docenit její význam. Znám politiky, kteří by nejraději všechna kolejová vozidla poslali do šrotu a objednali pouze autobusy a taxíky.

Regionální železnice (které však zahrnují i dotace pro spěšné vlaky) jsou důležitou součástí naší kultury již více než 170 let. Jsou spolehlivé, ekologické, mají návaznost na páteřní tratě, často jsou v provozu i o víkendech, (což o veřejných autobusech neplatí všude), jsou důležitou součástí krajiny. Jsou samozřejmě i zastaralé, pomalé, chátrající. Důvodem vyšších nákladů proti autobusům však nejsou pouze vyšší pořizovací ceny nových vozidel a režijní náklady dopravců.

Stát nařizuje platbu za použití dopravní cesty podle kategorie tratě a hmotnosti soupravy. Ta se platí výkonově, tudíž za každý ujetý kilometr. Autobusy proti tomu platí pouze silniční daň a mýtné na dálnicích a rychlostních komunikacích. I zde však existuje diametrální rozdíl v platbách, kdy autobus platí např. 6,- a osobní vlak 50,- Kč/km.

Pokud budou pokračovat snahy o rušení regionální železniční dopravy, mělo by ministerstvo dopravy výše uvedenou situaci narovnat aby šly výdaje na jednotlivé druhy dopravy porovnávat. 

Zatím to však vypadá tak, že o všem rozhoduje ministerstvo financí černobílým, zjednodušujícím pohledem. Jinak by nikdy nemohlo postavit stavební spoření a regionální železnici proti sobě.