Pokud kupujete něco hodně levně, zásada, jak na tom vydělat, je rychle se toho se ziskem zbavit. A takto funguje fenomén CDO (Collateralized Debt Obligation). Nástroj finanční alchymie, který vám umožní změnit ztrátu na zisk.
mikestopforth.com
Celá hra začala vlastně docela nevinně. V druhé polovině dvacátého století, někoho napadlo, že by se dalo vydělat na tom, když odkoupí levně rizikové věci a zabalí je s dalšími a tím pádem sníží riziko. Například pokud chcete pojistit, že nepřijdete o peníze z půjčky pro leteckou společnost na pořízení letadel, vezmete jinou půjčku, třeba pro nějakou stavební společnost stavící mrakodrap a uděláte z toho jeden balíček. Ten pak nabídnete investorům, že teď to je bezpečnější, protože když krachne letecká společnost, vyváží se to tou půjčkou pro tu firmu co staví mrakodrap.
A jelikož je krajně nepravděpodobné, že by jedno ovlivnilo krach druhého, tak to vždy nějakou hodnotu zachová. Hurá a máme nový produkt, který teď už jen necháme oznámkovat. Jelikož původní dluhy byly rizikové, měly třeba stupeň BBB a druhý BB-, tak tím, že je smícháme dostaneme třeba AA. Tím pádem se stane ta věc méně rizikovou a tedy dražší, jelikož ji chce víc investorů.
A teď si představte, že se vám roku 2006 a podaří následující trik. Skoupíte ty nejhorší půjčky za pakatel a vložíte je do balíku s něčím méně rizikovým. Jelikož se vám podařilo omezit regulaci tak, aby nikdo zbytečně nezkoumal co je v „bedně“, ratingová agentura vám přidělí AAA jelikož jim řeknete, že to například jsou hypotéky (a jelikož nikdy kvůli hypotékám před rokem 2007 nedošlo ke krachu) tak to bude považováno za bezpečné.
Asi se ptáte proč to někdo koupí. To je jednoduché, čím vyšší riziko, tím vyšší výnos (hádejte proč Itálie platí 7% za svou půjčku). Jelikož investor co hraje opravdu ve velkém má část peněz v riziku. S tím že něco nevyjde, ale ten zbytek bude mít tak vysokou prémii, že to pokryje ztrátu.
Samozřejmě, že výše uvedené lze provozovat léta, aniž by se cokoliv stalo, či s toho kdo všiml. Obchody probíhají v takovém objemu, že se jakákoliv ztráta se odkloní, jak pára nad hrncem – koneckonců, jsou to rizikové investice – s vyšším výnosem. Jakmile však přijde to, co se stalo v roce 2007 a 2008, kdy majitelé hypoték co je dostávali jak na běžícím pásu přestanou splácet. Máte problém.
Jelikož díky tomu, že banky a fondy CDO milují, vytváří krásné zisky a navíc, jak zjistila Citigroup, se dá perfektně použít ke skrytí ztrát ve výsledcích společnosti. Ten trik spočívá v tom, že vezmete veškerá toxická aktiva, co máte právě díky špatným půjčkám (např. se ziskem odkoupené rizikové hypotéky) a pomocí finanční alchymie je změníte na CDO. Wall Street pro tento vymyslela krásný název „namalovat praseti hubu rtěnkou“. Výsledkem je přesun ztráty do majetku, kdy místo ztráty, jste nyní majiteli obligace, kterou můžete předprodat dál. Jak však Citi zjistila, funguje to jen do té doby, dokud trh nebude vědět, co v balíčku skutečně je. Jakmile se to provalí, vše skončí a vám zbude přesunout věc ve finančním výkazu jako ztrátu. To samozřejmě nebudou akcionáři mít radost, když najednou zjistí, že místo několika miliardového zisku mají několika miliardovou ztrátu...
Prasátka se rtěnkou jsou fajn, ale jen pokud někdo chce kupovat.
