Na rozdíl od manžela naprosto nejsem seznamovací typ. V překonávání složitých sociálních interakcí mi bohužel kontaktní manžel příliš nepomáhá.
Životní partner snadno zapředává hovor a vplouvá do kolektivů, pročež při účasti na společenských akcích obvykle tiše postávám pobíž či opodál, zatímco choť se baví. Asi přežitek z dob, kdy jsem na většině akcí byla účastna pracovně. Párkrát jsem též empiricky ověřila, že případnou společenskou konverzaci spolehlivě ničí přítomnost dítěte visícího matce za ruku.
Jakkoli jsme kdysi slíbili vzájemně si pomáhat, konkrétně v seznamování mi drahý zákonný protějšek pomoc neposkytuje. Uplynulý víkend přinesl v tomto směru posun - byť poněkud nečekaným směrem.
Když jsem v pátek pozdě večer odjížděla vyzvednout syna z brigády, potkala jsem dceru, která před několika hodinami odešla venčit. Pes ji nedoprovázel. Optala se rozverně, zda je tatínek ještě v hospodě. Přitakala jsem a dotázala se na čtyřnožce. K mému mírnému údivu byl též v hopodě, kam dcera rázně zamířila.
Trochu mne to zamrzelo, ale uznávám, že naše patnáctiletá dcera i maxipes působí reprezentativnějším dojmem než unavená manželka v noční košili a svetru. Netušila jsem, že budu mít možnost prezentovat se před místními v oděvu mnohem méně důstojném.
Během víkendu manžel pracoval na skříni do koupelny a pokračoval v bagrování jámy pro nádrž na dešťovou vodu. Mé aktivity směřovaly k domovu a zahradě, kde kromě dozrávajících jahod bují především plevel. S prstem v dlaze vyžadovalo užití motyčky trochu soustředění.
Zabrána do práce jsem snadno přehlédla, že drahý choť opomněl zavřít vrata. Zdvořilé pozdravení od cizího pána stojícího v zahradě mne proto překvapilo. Ještě více pak sdělení, že náš pes se vydal s jejich fenkou na vycházku.
Došla jsem k vratům v domnění, že jsou někde poblíž a čtyřnožce prostě přivolám, ignorujíc skutečnost, že jsem v prvním letošním tropickém dni - v touze po opálené pokožce - okopávla rajčata pouze v horním dílu starých plavek a kalhotkách.
Pes se nevyskytoval v dohledu, pročež jsem byla postavena před volbu, zda se odejít domů převléknout nebo pokračovat mimo vlastní pozemek neoblečená. V rámci rychlého ukončení dotěrné přítomnosti našeho přerostlého mazlíka u psí dámy jsem se zhluboka nadechla a vyrazila.
Nečekla jsem naprosto, že fenku doprovází tak početná skupina osob, nicméně na ústup bylo pozdě. Odpověděla jsem na pozdrav a rádoby důstojně kráčela dál (soudíc, že horší už by to mohlo být jenom v případě, že bych ráno oblékla spodní prádlo se srnečkou Disney).
Maxipes bez obojku se společnosti nechtěl vzdát. Vzhledem k nevelké váhové převaze jsem ho byla nucena chytit za kůži za krkem, přinutit lehnout a nakonec přisednout k zemi, rychlý sled činností mi naštěstí zamezil sledovat jistě pobavené pohledy četných přihlížejících.
Lehce zrudlá pod čerstvým opálením jsem společenské zvíře rychle směřovala k domovu. Bránu jsem za námi pečlivě zavřela a odešla si nalít sklenku vína na počest neotřelých seznamovacích metod, které - jak pevně doufám - již nikdy nevyužiji.
