kOmický blog DVI.

Dny bezprostředně po dovolené jsou obvykle spojeny především z rozčarování z nahromaděné práce. Tentokrát byly doplněny o vyrovnání s únavou a časovým posunem.

Díky kreativitě aerolinek byl náš návrat o pěkných 18 hodin opožděn, což nás připravilo o den dovolené, iluze i důstojnost. Po dvou dnech na letištích jsem se na toaletě vyhýbala pohledu do zrcadla a nepříliš úspěšně i pobytu v blízkosti osob.

Děti k večeři připravily na oslavu návratu rodičů sushi, na což nás předem upozornilo mailem doručené potvrzení objednávky z mého oblíbeného on-line obchodu. Od snídaně v letadle to bylo první jídlo – pokud se nepočítají letištní pidichipsy a točená zmrzlina, kvůli které manžel cestou obětavě vybíral koruny z bankomatu.

Z naší přítomnosti se zjevně nejvíce těšil nejmladší potomek, starším prázdninový party režim bez dozoru každopádně vyhovoval více. Na druhou stranu se velmi ochotně vzdali péče o stravu a domácnost, ačkoli v ní prokázali nesporné kvality.

Za drobnou vadu na kráse lze považovat pouze naprostou ignoraci rozlehlé zahrady, ve které dosáhla tráva výšky jednoho metru a svojí bujností skrývala nadílku letních jablek popadaných na zem. Leč bez strunové sekačky mohl syn porost maximálně ručně pokosit, čemž se rád vyhnul.

Den jsme společně uzavřeli přehlídkou suvenýrů a dělením zakoupených darů. Zamýšlenému majiteli se dostalo pouze dětské tričko s losem. Pánské triko shledal syn příliš velkým, pročež ho zabavila dcera. Jako náhradu zvolil mikinu určenou původně pro ni. A to rodiče střízlivě vybírali výhradně kousky černé barvy.

Časový posun nám opět rozhodil spánek, pročež jsem od tří hodin ráno vyprala dvě pračky, umyla zanedbanou koupelnu a vyvenčila šťastného čtyřnožce. První den v práci se na výkonu projevovala únava. Prozřetelně – byť zcela výjimečně – jsem na pátek neměla naplánované masáže a volné odpoledne věnovala odstraňování vzrostlého plevele mezi rajčaty.

Následující víkend umožnil další nutné zákroky v zahradě – realizovala jsem se v užitné části, zatímco drahý choť pokračoval v nekonečném projektu potrubí k dešťové nádrži. Uvařila jsem rodině normální oběd s poctivým vývarem, upekla šest štrůdlů a navíc jablečný koláč.

Z ranní procházky se psem vyplynula plná taška hřibů, pročež jsem v neděli manželovi rodiče hostila ostrou houbovou topinkovou pomazánkou, při které z domova zmizely veškeré zásoby pečiva (včetně těch z mrazničky).

A tak jsme se rychle adaptovali na domácí podmínky a zařadili zpět do procesu.