kOmický blog CDLXXXVII.

Řadu let byla pouhá účast mého drahého chotě spojována se zárukou dobrého počasí. Léta jsme se mýlili.

Drahý protějšek nedávno rozšířil sbírku čísel a písmenek na řidičském průkazu o nové položky. Zkušeností s nákladním vozidlem získal již dost, přípojné vozidlo bylo třeba prakticky otestovat. S přáteli jsme pak o mimosezónním víkendu mířili do jednoho z nemnoha tuzemských kempů s celoročním provozem.

Dva týdny venkovní teploty atakovaly rekordy, v době našeho testovacího výjezdu se ale rtuť teploměru zdržovala okolo nuly - často ze spodní strany. Obě starší děti prozíravě upřednostnily pobyt doma.

Přívěs jsme vyzvedávali cestou. V předvečer odjezdu byla připravena zavazadla a v ledničce vytvořena sekce potravin určených ke konzumaci během pobytu. O polici výše byla nešťastně umístěna hotová jídla pro setrvávající potomky.

Manžel měl doma naložit auto, pasažéři pak měli přistoupit ve městě po škole a práci. Před koncem pracovní doby mi přišla zpráva obsahující několik nepublikovatelných výrazů a sdělení o neplánované sanaci ledničky, ve které se při nezasvěcené manipulaci vylil plný hrnec masa na šťávě.

Následkem této nehody nám o víkendu řada potravin chyběla a dcera obdržela neplánovaně úkol odpoledne dořešit, co otec nestihl. Harmonogram bylo nutné dodržet.

Již cestou bylo zřejmé, že se z manžela nadšenec pro karavany nestane; roli v tom mimo předchozích událostí hrály pravděpodobně jízdní vlastnosti soupravy dosahující dvanácti metrů. Bydlení ve třech v karavanu pro šest bylo ale příjemné; nemalou roli v tom hrála výkonnost topení a blízkost kempového sociálního zařízení.

Nad ránem probudil chotě telefon upozorněním na aktivaci domácího požárního čidla. Vzhledem k přítomnosti dětí byl ve stavu blízkém infarktu; zejména když se jim nemohl dovolat. Záhy se ovšem ozval syn s omluvou, že se nejedná o požár, ale testování efektů dýmovače. Pevně doufáme, že se obdobných testů nervů rodičů napříště děti zdrží.

Naplánovaný sobotní výlet k doporučené hospůdce nás mírně zklamal, neb její otevírací doba významně nekorespondovala s naší přítomností. Mrazivé teploty v kombinaci s deštěm rovněž nebyly snem příležitostných turistů. Za pozitivní lze naopak označit zcela neplánovanou návštěvu středověké osady. A později též jiné hospůdky v Litomyšli, kde jsme (po výměně mokré obuvi a svršků) testovali místní pivo, výbornou kuchyni a domácí likéry.

Odpoledne jsme si v teple karavanů krátce zdřímli, abychom byli čerství na plánované grilování. V hojných vrstvách oděvů jsme večer postávali okolo grilu, abychom večeři konzumovali odděleně v interiérech a později se tísnili v jednom obytném přívěsu všichni.

Nedělní ráno nás přivítalo jinavatkou a krátkou exkurzi do centra jinak kouzelného města rodinní příslušníci nijak nevítali. (Ostatní se zdrželi zcela.) Synkovi jsem dojem lehce vylepšila zapůjčením rukavic a zakoupením plyšáka. Když muž zavelel k návratu, naprosto jsme neprotestovali.

Karavan jsme vraceli nepoškozený, proto pevně doufáme, že nám jeho majitel vrátí složenou kauci. Napříště ovšem s největší pravděpodobností – z mnoha různých důvodů - podobné experimenty opakovat nebudeme; minimálně ne v dubnu.