O rodinném vstupném a ropuchách

Už jste byli v ZOO, kde by si jako hlavní exponát chovali ropuchu? Tak já vám tedy garantuji, že takovou ropuchu jste ještě neviděli!

„Jednu rodinnou vstupenku,“ požaduje Martina u pokladny Zooparku.

„Tu vám neprodám, můžete si koupit dvě dospělé a jednu dětskou,“ odvětí rázně žena téměř přetékající z kabinky pokladny.

„Ale já chci rodinnou,“ dožaduje se svého práva Martina, která vyrazila do Zooparku s malou Luciferkou (dcerou Lucinkou) a její tetou Janou.

„Ta je jen pro rodiče s dítětem,“ trvá na svém nevrlá pokladní.

„Tady máte uvedeno, že rodinné vstupné je pro dva dospělé a jedno dítě, takže mi dejte rodinnou,“ snaží se Martina stále ještě o asertivní projev.

„Jste snad hluchá, vážená?!“ zařve pokladní tak, až se okenní tabule její kukaně začnou otřásat. „Jasně jsem řekla, že ta je jen pro rodiče a dítě! Ro-zu-mí-te??? Já se s váma nehodlám dohadovat!!!. Koukněte se za sebe, ty lidi si na rozdíl od vás rádi zaplatěj, tak tu nezdržujte a buď zaplaťte, nebo táhněte, odkud jste přišla!“

Martina se pootočí. U pokladny se mezitím skutečně vytvořila fronta a ona se začíná obávat, aby to neschytala i z druhé strany. Její asertivita se relativně rychle mění na nasertivitu, přesto se dosud o poznání smířlivějším tónem, než jakým hovořila pokladní, zeptá: „A to vám mám snad předložit doklad o registrovaném partnerství?“

„Nééééé!!! Čemu na tom proboha nerozumíte?“ burácí pokladní. „Rodiče, to znamená matka a otec, tedy žena a muž! Jasný?“

Jasný, jasný, pomyslí si Martina a už se chystá otočit na podpatku a odejít pryč. Vtom se podívá na malou Luciferku a pochopí, že to jí nemůže udělat. Vždyť se na to těšila celý týden!

„Dobrá, tedy,“ otočí se Martina k pokladní. „Dejte mi dvě dospělé a jednu dětskou,“ pronese a vzteky je přitom rudá až na zadku.

„Vyhrála, ropucha jedna,“ pronese Martina směrem k Janě. Ta se jí snaží uklidnit: „Vždyť jde přeci hlavně o to, aby si to Luciferka užila.“

„Vždyť si to taky užije, ještě aby ne, za ty prachy!“ prohlásí už o poznání klidnější Martina a dodá: „Ale stejně to byla ropucha!“

Pak už si všechny tři společně užívají Zoopark a Luciferka je nadšená ze všech zvířátek i atrakcí.

Když už se vracejí domů, vzpomene si Martina na extempore na pokladně a naskočí jí husí kůže.

„To je hrůza, na pokladně ropucha, v suvenýrech ropucha a na záchodcích vytírala další ropucha,“ pokouší se Martina ulevit si, když vtom ji uzemní Lucinka: „To je nespravedlivý, tolik zvířátek jsem viděla, ale tu ropuchu jste mi neukázaly!“