Tělnatá vína

Měla jsem záměr prodávat koření, jasmínovou rýži a různé jiné dobroty. To se zdařilo, ale k tomu ještě prodávám vína, což bylo nečekané.

Mládí jsem jako většina Čechů prožila s pivem, pak se sestra odstěhovala na Moravu a díky tomu jsem se pomaloučku začala v devadesátých letech seznamovat s víny moravskými. Následovalo období, kdy mě kamarádka postupně seznamovala s některými zahraničními z Austrálie, Chille, Itálie.

A najednou jsem se ocitla v situaci, kdy jsem vína začala prodávat. Začala jsem ochutnávat a studovat odborné i poloodborné knížky, texty. A v jeden moment jsem si vína zamilovala. Přijel ke mně velkoobchodník s víny a nabízel svůj sortiment. U těch nejdražších červených vín se zastavil, slastně zavřel oči a pravil: „Tohle jsou vína jedna báseň, plná, tělnatá. To když ochutnáte, slast se vám rozlije nejprve z jazyka do hlavy a pak pokračuje až do konce páteře. Pít tohle víno je svátek.“ Na to já opáčila: „Jsou také vína hubená, štíhlá?“ Prodejce se zašklebil a řekl: „No, možná by se to o nějakém dalo říct, ale to když si představím, tak je to víno, které bych nejspíše vyplivl.“ Zajásala jsem, obchod s vínem je to pravé místo pro mě. Tělnatost a plnost je obdivována.