Srdcem nebo mozkem?

Sociální demokraté úžasným způsobem zpropagovali výsledky Studentských voleb, ve kterých uspěli skutečně mizerně.  A zdá se, že poupularita pravice mezi mladými je skutečná. I dnes při kontaktní kampani jsme potkali mnoho mladých pod 18 let (co vám budu povídat, ten věk se skutečně těžce odhaduje), kteří by volili naši stranu nebo jiné pravicové strany.

Zavrtalo se mi tedy do hlavy několik otázek: Jak je možné, že celkové názory mladých se tak radikálně liší od ostatních? Jsou mladí lidé opravdu tak pravicoví? Není to jen nějaká móda?

A když to vrtalo i večer,  tak jsem se rychle podíval do zahraničí. Letmý pohled na výsledky podobných projektů v Kanadě a v Německu je zajímavý. V Kanadě zvítězila konzervativní strana s 26 procenty, zelení mají 24 %, sociální demokraté jsou ale v závěsu s 23 % a liberálové 19%.  V Německu zvítězila SPD (sociální demokraté), těsně před Zelenými a CDU. 9 procent získala Pirátská strana. Z výsledků ve dvou zemích není možné mnoho vyvozovat, ale je jasné, že většinou mají úspěch zavedené strany a velice silná je pozice zelených. Na rozdíl od českých voleb mají ale silné postavení mezi mladými i levicové, tedy sociálně-demokratické strany.
V diskuzích o Studentských volbách se často objevoval citát, připisovaný W. Churchillovi, který měli naši mladí postavit na hlavu. Díky panu Veisovi a rannímu zamyšlení v Českém rozhlase jsem chytřejší a vím, že výrok nepochází od slavného britského politika, ale je mnohem starší a sahá až do dob francouzské revoluce. Poprvé ho použil francouzský politik Guizot, který se s postupem věku proměnil z republikána na monarchistu. No dobře. Zněl takto: srdce nemá ten, kdo není ve dvaceti republikán, zatímco mozek chybí tomu, kdo zastává republikánské myšlenky ještě ve třiceti. Poté už stačilo si jo jen trochu upravit a udělat z republikána socialistu.
A tak si říkám: jak to, že dnes je vývoj během života jiný? Nemají snad dnešní mladí srdce jako v dobách Churchilla či pana Guizota? Já sám, i když jsem překročil už podle některých mých mladších kamarádů a kamarádek magickou hranici 27 let, se cítím být mlád a nezdá se mi, že by mi chybělo srdce. Problém tedy asi bude někde jinde.
Jistě, nad důvody příklonu mladých k pravici u nás by se asi daly psát studie. I když určitě svou roli hraje marketing, popularita některých lídrů a jejich umění oslovit jednoduše mladé a na druhé straně opačné vlastnosti a schopnosti kombinované s papalášským chováním lídra levice, cítím tam překvapivě u mladých i onen „mozek“, který doplňuje „srdce“, cítím tam i odpovědnost a možná také strach z budoucnosti.
A co k tomu dodat? Je to tak asi dobře. Možná víc, než si myslíte .

Vyšlo i na blogu http://www.ladislavkotik.cz