1 Dobrá zpráva

Nikdy není dost dobrých zpráv, přestože je mezi nimi jistě i nějaká špatná. Každý den si ale můžete mezi všemi špatnými najít i jednu dobrou.

Vybírám tu nejlepší z mnohých.

Bez újmy na zdraví a pozornosti veřejnosti proběhla stávka personálu soudů . Kdyby ji dlouho dopředu neoznamovaly sdělovací prostředky, pravděpodobně by si jí nikdo ani nevšiml. Jako každý zaměstnanec i tito chtějí přidat na platu. Nevztahuje se to na soudce, kteří chtějí také přidat, ale nemusí kvůli tomu stávkovat. Prostě si sami sobě ten vyšší plat přisoudí.

Nestávkující soudci nemohli soudit, ale o peníze nepřijdou, protože dostanou plnou náhradu platu pro překážku ze strany zaměstnavatele. Ten se ho dopustil tím, že přiměl zaměstnance ke stávce svým zarputilým trváním na dodržování pracovní smlouvy. Aplikací tohoto principu v obecném měřítku by nakonec nikdo nemohl pracovat a všichni by dostávali plat. Tedy kromě bloudů živnostníků a drobných podnikatelů, kterým se proto říká páteř ekonomiky. Ti když stávkují, říkají tomu dovolená a proto si ji často nemohou dovolit. Proč to napadlo mě a ne nějakého komunistu? Nebo socialistu. Anonisté mají podobné nápady zakázané, jako ostatně samostatné myšlení a konání obecně.

Neméně dobrou zprávou pro spravedlnost a právo u nás je to, že stávka měla zcela zanedbatelný vliv na prolongaci soudních řízení. Konkrétně se běžný soudní spor prodlouží vlivem jednodenního zdržení o 0,012 promile času. To je naprosté nic, jak vám potvrdí i Český metrologický úřad. Zvláště pokud uvážíme, že naprosto nevíme o jaký časový úsek mezi jedním dnem a dvaceti roky jde. Teprve celoroční výstražná stávka, kterou permanentně hrozí Středula, by teoreticky mohla znamenat významný zásah do rychlosti soudů. Na druhou stranu by prokázala, že soudy jsou odsouzeníhodným zdržovatelem průchodu práva. O spravedlnosti nemluvě, protože o ní se v našem soudnictví nejedná.