Walkman Sony a masakr na moři – dva „přínosy“ Japonska lidstvu

Vždycky jsem si vážil kultury říše vycházejícího slunce, obdivoval jsem um, nezměrnou píli i houževnatost obyvatel japonských ostrovů. Ale od července je s tím konec! 

Moji milí Japonci, začali jste totiž dělat něco, co je přes čáru. Dopouštíte se barbarství, jaké nemá v civilizovaném světě obdoby! Tím, že jste obnovili komerční lov velryb, abyste si mohli cpát břicha tradiční japonskou pochoutkou, jste udělali velký krok nikoliv pro lidstvo, ale zcela mimo civilizované země.

Rozmařilost svých chuťových pohárků jste povýšili nad světový zájem zachovat zvířata, která jsou ohrožena vyhubením, a proto jste ztratili respekt nejen můj, ale i milionů lidí na celé planetě. My – v civilizovaných zemích, kde je normální nejíst třeba kočky a psy – si totiž uvědomujeme, že vymírající kytovce je zapotřebí chránit. Ne jíst. A to i za cenu zákazu lovu, který svět respektuje už více než 30 let. Datum 1. července 2019, kdy do japonských výsostných vod oficiálně vyplula první velrybářská loď, se proto zapíše do historie jako den návratu Japonska k primitivismu.

Připomíná mi to situaci, jako kdyby se lidé na nějakém původně lidožroutském ostrově vrátili ke kanibalismu. Jakpak by se vám to líbilo, milí Japonci? Jeli byste tam třeba na rodinnou dovolenou a domů by se vás vrátilo méně – slabší jedinci by prostě byli domorodci uloveni a zkonzumováni. Že byste se kvůli tomu snad zlobili? Že byste protestovali a dožadovali se potrestání viníků!? Ale no tak, milí Japonci, vždyť lidské maso je přece v těch končinách světa tradiční pochoutkou… Měli byste být víc tolerantní a respektovat zvyklosti přenášené z generace na generaci…

Pokud se vám zdá být takové srovnání přehnané, pak si uvědomte, že ani pojídání kytovců není v civilizovaných zemích společensky přijatelné. Například v Německu, kde jsem mnoho let žil, kdyby někdo přišel na trh s nabídkou velrybího masa, začali by jej místní obyvatelé snad i lynčovat! S takovým obchodníkem by zkrátka neměli slitování.

Jistě namítnete, že zvyky a tradice jsou v zemích japonského císařství zakořeněné po mnoho tisíciletí. Ale přesto mají i ony svou „životnost“. Stejně jako se lidožrouti nechali přesvědčit, aby upustili od pojídání lidí, měli byste si i vy uvědomit, že zájem moderních Japonců o velrybí maso zkrátka upadá. Když se před lety dostalo na váš trh velrybí maso získané po předstíraném lovu kytovců „pro vědecké účely“, nebyl o ně valný zájem.

V skrytu své duše doufám, že vám to vydrží i nadále, milí Japonci – aby se další generace nemusely stydět za své barbarské předky. I proto nad vámi nelámu pomyslnou hůl (zatím) a oslovuji vás „milí Japonci“. Ale určitě byste mi byli milejší, kdybyste přestali jíst ty velryby!