...ano, našla. Ztratila, upálila, vyvařila a utopila. Přesný sled je možná pomotaný, ale i tak, doba covid přináší spoustu změn, třeba dnes se mi rozlepily boty. Taky utopit, vyvařit a spálit?
Tak jo! nabušený smajlík... Asi měsíc hledám zlatý řetízek s křížkem, se safírky. Na 100% jsem si byla jistá, že je ve šperkovnici s ostatními. Projela jsem všechny kabelky, všechny kapsy kabelek a různé taštičky, s poslední nadějí, že bych ho snad někde sundala a nevěděla kde, jsem se nedokázala smířit - vyřízený smajlík. Fakt naštvaná sama na sebe, že jsem nemožná, že už si nepamatuji, kam co dávám a že to vypadá že menstruační vložky asi tedy rovnou vyměním za ty inkontinenčni. Tady se omlouvám za intimní emoce, ale fakt vyčerpaná nevědomostí projíždím i kancelář, neptejte se proč i tam. Beznaděj? ufuněný smajlík... Po skoro měsíci, kdy se nechci smířit s tím, že už si nevěřím, kam co dám a nedej bože v budoucnu i možná naopak něco šlohnu, řetízek nacházím!!!, natěšený smajlík... JOOO! JOOO... připravený v obálce s tím, že ho odnesu do zlatnictví. Až je tedy otevřou... Někdy....Až skončí doba covidová, a my si normálně necháme opravit boty, vyčistit oblek a opravit řetízek. .. Tenkrát, v tuhle dobu, před rokem jsem si ho sundala a chtěla odstranit namotané vlasy v zapínání. Nešlo to. Tak jsem si já, chytrá blondýnka, pomohla zapalovačem a naivně si myslela, že vlasy upálím a nebudu je muset pracně tahat ven. Jenže...! Ano, vlasy jsem spálila dokonale, ale řetízek upálila..., na uhel...! Zčernal...! Totálně... !Tenkrát..! Před rokem jsem si tedy řekla, že ho odnesu jen vyčistit. Jenže.. rok stále zavřeno? Rok zapomnění.Takže dnes "Hurá", už vím kde je. A když tedy stále neotevřeli, tak jsem se rozhodla konat sama, našla doma jedlou sodu a v rychlovarné konvici se asi třikrát za sebou snažila řetízek vyvařit. Muž okolo mě chodil a výrazně zvedal obočí."Mno už se těším až si v ní budu dělat první kafe ! "..."Neboj!" a modlím se, abych k upálenému ještě nepřidala rozvařené. No a jak jsem se pak tak snažila horkou vodu vylít a neopařit se, až tak opatrně laboratorni práce probíhaly..., řetízek mi projel mezi prsty.. až sifonem... do.. pryč...! Shrnu to...! Sifon manžel rozebral, naštěstí tam byl, smajlík se svatozáří ... ducha-přítomně jsem ho nespláchnula dál, už by plaval v městské kanalizaci. Varnou konvici jsem pro změnu zase pořádně propláchla... bych si neotrávila manžela. A teď tedy dál čekám, až otevřou správkárny bot, čistírny a... a opravny šperků....
