Podmínky pro přijetí

Ranní telefonát mu rozproudil krev v žilách.Tak přece!Po dlouhém hledání našel práci. Zítra jde podepsat smlouvu. Zavzpomínal na proběhlý hovor a ujištění, že s jeho zkušenostmi a znalostmi je přínosem pro firmu. Usmál a pohladil si strniště na bradě. Musí se oholit, udělat dojem.  

Neváhal a vešel do obchodu s pánskými oděvy. Po chvilce spokojeně vycházel, nový oblek mu padl jak ulitý. Namířil směrem domů, musí si odpočinout, zítra jde přece do práce.
Ráno vstával o hodinu dřív, osprchoval se, oholil a nachystal snídani. To by nevěřil, jak se jednou bude těšit do nového zaměstnání. Stoupnul si před zrcadlo, upravil kravatu a smetl neviditelné smítko z ramene.
Už je čas.
Zabouchnul dveře a dvakrát otočil klíčem.
Cesta utekla jako voda a on po chvíli stál před firemními lítačkami. Očima přejel po nápisu na dveřím a vešel. Kancelář našel hned, jméno na vizitce mu znělo povědomě. To bude ta paní, co s ní včera mluvil.
Zaklepal, vyčkal na obligátní „Dále“ a vstoupil.
Mladá paní za stolem ho uvítala s podanou rukou. Jen přitakával, když mu vypočítávala výhody a náplň práce.

„Vydržte, přijde paní z osobního a vyplníme hned smlouvu!“ dodala.

Dveře se zanedlouho otevřely a dovnitř vtrhla žena s papíry v rukou. Sedla si na volnou židli vedle něj a začala vypisovat hlavičku smlouvy: „Ještě občanku!“ připomenula.
S úsměvem jí podal občanský průkaz.
Její výraz se změnil.
Mlčky podala jeho doklad ženě u stolu.

„Vy jste ročník 45?“ podívala se na něj.
„Ano, vadí to snad?“
„To promiňte, nesplňujete podmínky pro přijetí!“

Žena z osobního posbírala papíry a zmizela jako pára nad hrncem. Někde třískly dveře a nejen venku se rozpršelo. Podíval se ještě jednou ke stolu. Dívala se někam z okna a nevěnovala mu jediný pohled.
Mlčky se zvedl, otevřel dveře a odešel.
Kráčel po ulici a měl pocit, že mu skončil život. Starý muž, patřící do starého železa. On, který celý svůj život zasvětil práci. Měl jí rád, naplňovala ho pocitem potřebnosti, užitečnosti.
Kolem projel fekální vůz.
Voda z louže šplouchla a zvolna stékala po novém obleku.
Ani se neohlédl.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Iveta Kollertová | pondělí 16.8.2010 11:11 | karma článku: 16,40 | přečteno: 1742x
  • Další články autora

Iveta Kollertová

Toulám se

12.4.2011 v 8:05 | Karma: 22,56

Iveta Kollertová

A ty se ptáš, co já?

26.12.2010 v 9:53 | Karma: 24,46

Iveta Kollertová

Dvakrát v roce Vánoce

11.12.2010 v 11:00 | Karma: 28,18