Toulám se
Měla jsem to štěstí, že jsem nejen neopomněla nechat nabít vozík, ale zároveň se našla náruč muže, jenž mne do śedačky naložil a to vše násobily sluneční paprsky i teplý jarní větřík. Každá procházka má své kouzlo, naplňuje, nabízí, dodává, přináší tolik potřebnou energii, která chtě nechtě na lůžku ztrácí na intenzitě.
Jsem snivá, jsem bláznivá v tom dobém slova smyslu a do hučení motorku pod sedačkou broukám své vlastní melodie, které nikdy černí neušpiní notový papír. Bledulky mne přivádí do transu, narcisky vyvolají bezděčné pátrání mysli v dávných hodinách přírodopisu. Jak málo vlastně o tom vím. Jak málo znám vlastní okolí a druhy stromů, na které jindy toužebně pokukuji z okna. Jenže vozík je rychlý, já nedočkavá a než si stačím vynadat za svou neznalost, trhnutím sjíždím obrubníky, posměšně se tvářící jako bezbariérové.
Možná mi tu někdo, znalý věci, vysvětlí, proč je chodník z jedné strany uhlazen, zatímco na druhé si nenadálým pádem předních kol nechtěně poskočím a sjedu na sedačce. Jistě, jsem opatrná, své tělo mám, i přes jisté nedostatky, ráda a rozbíjet si ústa nemíním. Navíc, oč je asfaltová cesta sametovější, o to je chudší na mnou vyhledávané traviny, křoviska a kamení. Vyměnila jsem pohodlí i směr a kola se rozdrkotala na lesní pěšině. Slunce jen poskrovnu vystřelovalo šípy mezi větvemi stromů. Hluk ze silnice ustal a nahradil ho zpěv ptáků, ukrytých v korunách.
Balzám na duši.
Je to nesrovnatelný pocit vést se sama. Do té doby závislá na pažích druhých. Opravdu nezávidím těm vozíčkářům, kteří každý metr cesty pokořují silou vlastních bicepsů. Vozík mne poslouchal jak hodinky a kopec se nezdál překážkou. S vnoučátky jsme předháněly vítr. Vlasy mi občas přelétly přes tvář a ofina zůstávala viset na řasách. Vůně půdy, vůně mízy, vůně dřeva. Byla jsem tak svobodná, nemyslela jsem na nehybné nohy a mokrou plenu. To, básněmi opěvované, jaro mi dodávalo tolik kuráže a síly, rozkvétala jsem stejně jako prvosenky pod zapadlou lavičkou. Popojížděla jsem lesíkem, vozík se kymácel a vnučka Kačenka mi sypala do dlaně kamínky. Pro mne to byla úžasná chvilka štěstí. Pryč byly zprávy plné politických tahanic, pryč byly večery netečnosti i snění.
Mám se hezky.
I když všechno hezké jednou končí a vozík bude zase zaparkován v chodbičce, přesto i na posteli září ony plamínky prožitého. Kočky zavrní a lehnou si mi k boku. Já přivřu oči a promítám si ty chvíle uprostřed lesní klenby. Zase slyším cvrčky v trávě a muška se mihne kolem hlavy. Vítr proběhne listovím a starý ztrouchnivělý pařez zavrže pochodující linkou mravenců. Mraky se prohání za oknem a má ruka bezděčně napodobí akordy na pianinu. V myšlenkách se proháním pěkně po svých kolem lánů šeptajícího obilí. Jedna hodina, zlomek času mi vlévá novou naději do příštích dnů. Mám z čeho brát a mám se na co těšit.
Třeba už zítra zaskřípají dveře v pantech a ozve se: "Ivet, jedeme ven!"
...
Vlak zahoukal
a
rozverná ústa křovin
se
prachem
oplodnila
Zápach
rozpáleného
železa
rozhrnul
okolní vzduch
a
puch
rozvířil
laciné voňavky
přihlížejících
Smích
i
nevole
ochromily
těsnící se hloučky
Kroužky dýmu
z
pohozených cigaret
se kroutily
v groteskním pitvoření
Mžení
přešlo
do deště
Kleště dveří
zacvakly
a
míhající se
krajina
přitáhla zrak
..
Vlak zahoukal
…
Babka v šátku
ošatku
tiskla k hrudi
Budí dojem
nevrlé
hospodyně.
V klíně
stesk dlaní
Mužík
s taškou
a zabalenou kosou
kdysi bosou nohou
šimral
vzrostlou trávu
Hlavu holou
nepočítaně vrásek
Zasek se v pohybu
…
Já u dveří
oči měří
kosu
i
ošatku
látku
opranou na těle
Mám
se skvěle
Bez řečí
i s napětím
se
těším
na
své
vzdálené
přátelé
Iveta Kollertová
I s vozíkem si dojedete za štěstím

Každá toulka přírodou má své kouzlo, ale jak a co cítí ležák, kterému narostla křídla? Usedněte, prosím, já vás provedu zvířecí říší.
Iveta Kollertová
A ty se ptáš, co já?

Omlouvám se za vypůjčený titul z písně a za tykání. Druhý sváteční den po Štědrém dnu by měl být odlehčený, nehnat k depresím všeho druhu, nekritizovat kdejakou prkotinu v okolí a nenaříkat nad drahotou, nízkým invalidním důchodem nebo politickým šachmatem. Pojmu tedy článek po svém.
Iveta Kollertová
Obyčejný výjezd sanitou? Ale kdeže..

Znáte mne, nejsem příznivcem negativních zpráv, uplakaných večerů či ukňouraných stížností na děj kolem nás. Vím ale, že je onen příliš optimistický pohled na svět leckdy brán jako nepatřičný, nevhodný a uměle hraný. Ne tak u mne, vločka v oku mě rozesměje, do závějí rýpu klacíkem, ačkoli vím, že se nedostanu dál než dva metry od vchodu.
Iveta Kollertová
Dvakrát v roce Vánoce

Nejsem příznivcem hromadných oslav i svátků, jen vánoční dny se poněkud a chtě nechtě dotýkají každého z nás. Srdce jihnou, nevraživé pohledy mizí a příslušnice něžného pohlaví smýčí, gruntují, perou, čistí. Já ne..
Iveta Kollertová
Jak se žije v zimě za pouhým oknem?

Bezvadně a lituji ty, kteří zimu nemusí a přesto ráno co ráno stopami kopírují ty druhé. Ačkoli mne táta učil prvním krůčkům s bruslemi na nohách nebo předváděl výšlap v lyžích, téma zimní mne míjelo na sto honů. Jsem, holt, teplomilka.
Další články autora |
A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko
Seriál Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce...
Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411....
Zemřel hrdina vítězného dokumentu z Varů, policie ho našla v rybníce u Prahy
V rybníku v Ohrobci u Prahy našli svědci v neděli ráno mrtvého muže. Příčinu jeho smrti určí soudní...
Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr
Ve vodní nádrži Orlík je kvůli suchu až o deset metrů méně vody. Kvůli nedostatku vody ve Vltavě...
Nové záběry tragédie na letišti v Bergamu. Muž se rozeběhl přímo do běžícího motoru
Tragédie na mezinárodním letišti v italském Bergamu má nové, hrozivé detaily. Na sociálních sítích...
Americké zbraně jsou na cestě na Ukrajinu. NATO vše zaplatí, řekl Trump
Americké zbraně jsou již na cestě na Ukrajinu, řekl americký prezident Donald Trump. Podle agentury...
Národní garda se stahuje z Los Angeles. Bezpráví polevuje, uvedl Pentagon
Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil stažení 2000 členů Národní gardy z Los Angeles. Další...
Nesnesitelná fotka. Mrtvý pasažér z boeingu vykolejil i otrlého reportéra
Seriál Kde je úcta k obětem? K pozůstalým? Snímky mrtvých cestujících ze sestřeleného letu MH17 vyvolaly...
Střílení krav na pastvě je už povolené, rozjede se nejspíš na podzim
Od července mají chovatelé skotu možnost za dozoru veterinářů střílet několik kusů skotu přímo na...

Asistent/ka ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 52
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1963x