Předem tohoto článku upozorňuji, že je psán především pro muže. Ženy se jistě budou bránit, popírat statistická fakta a hledat argumenty a výjimky, které by tento článek jednoznačně popřely. Avšak muži, kteří se ženami sdílí jednu domácnost, se těmto argumentům zřejmě jen pousmějí a budou vědět svoje.
Před nedávnem jsem se zamýšlel nad otázkou, proč jsou někteří muži tak líní v domácnosti a proč většinu prací dělají ženy. I přesto, že je v posledních letech trendem spíše vyrovnávání povinností o domácnost mezi oběma partnery, stále si myslím, že některé věci zůstávají při starém. Je jistě nekonečně mnoho případů, které mají svá specifika. Každý pár má práce rozděleny jinak a toto rozdělení je často přímo závislé na tom, zda žijí v bytě, či domě.
I přes tato specifika by asi každý muž vyloudil z paměti situaci, kdy měl dobrou vůli něco dělat, udělat, pomoci, atd. a za tuto dobrou vůli byl po zásluze potrestán. Ženy totiž málokdy ocení dobrý úmysl, ženy hodnotí až konečný výsledek.
Ženy samozřejmě chtějí, aby jim muž co nejvíce pomáhal a vážil si jejich práce, kterou v domácnosti vykonávají a tím zajišťují ono pověstné „teplo domova“. Ať mě ženy opraví, ale naschvál používám termín: „muž pomáhá ženě“, protože velké procento žen považuje celou domácnost za svoje teritorium.
Jsou samozřejmě ženy, které razí absolutní rovnoprávnost, a proto berou např. kuchyň za místo, o které se dělí s mužem rovnoprávně. Což v jazyce ženy znamená, že se dělí o vaření rovným dílem.
Teď jsem možná některé muže znejistil, ale už se dostávám k jádru věci.
Ženy v tomto smyslu samozřejmě rovnoprávnosti schopné nejsou. A troufám si tvrdit, že ani vzdáleně. Záměrně to píši tak, že to platí pro všechny ženy, protože to jedno promile žen, které toho možná schopny jsou, nemá vůbec cenu zmiňovat.
Jak to tedy vlastně je? Pokud by měla fungovat ženami proklamovaná rovnoprávnost mezi oběma partnery, nesmí se ve vztahu vůbec objevovat vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Pokud jsou si partneři rovni, nikdo by neměl řídit toho druhého, notabene ho kritizovat nebo si vyhrazovat právo ho hodnotit.
V praxi by to mělo vypadat tak (a často i vypadá), že když někdo uvaří a tomu druhému to nechutná, tak nasadí milý výraz a řekne: „jídlo je výborné miláčku, děkuju“.
Jenže představme si situaci, kdy jsou dva partneři domluvení, že muž má za povinnost 1x týdně vytírat v bytě. Muž přijme tuto odpovědnost. Jenže co se nestane, v pátek s kamarády v hospodě to tradičně přežene. O víkendu samozřejmě nemá na uklízení myšlenky. Samozřejmě ví, že povinnosti má, ale rozhodne se jim dostát tzv. „po splatnosti“. A v tu chvíli přijde samozřejmě žena (čti velitelka). Většinou to dopadne tak, že danou práci udělá „na just“ sama. Pokud by se jednalo o luxování, bude luxovat v době, kdy ještě muž spí a neopomene u toho do něj ještě párkrát šťouchnout. Poté budou následovat tři dny, kdy bude systematickým nátlakem dávat muži najevo, že něco nesplnil. Vyhrazuje si automaticky právo určovat, kdy má co být uděláno a dokonce většinou i jakým způsobem. Toto je ovšem klasický postup nadřízeného (popř. dozorce), tady nemůže být vůbec řeč o rovnoprávnosti.
Jak by stejná situace dopadla naopak? Žena má vytírat, ale o víkendu se „cítí unavená“. Muž to buď vůbec nezaregistruje a nebo se k tomu nevyjádří, popř. řekne: „Tak se na to vykašli, uděláme to příští týden.“
Milé ženy, představte si muže, který vám dává soustavně najevo, že jste zase něco neudělaly, popř. že vaše technologie luxování nebo stírání prachu je kulantně řečeno zastaralá. Představte si, že s vámi začne polemizovat o tom, kde by měly být uklizeny hrníčky. Bude vám vysvětlovat, že si musíte koupit jinou pračku, než tu, kterou jste si vybraly vy. To byste se pos..ly.
Obecně problém žen spočívá v tom, že rády delegují odpovědnosti, ale nechtějí mužům přepustit i tomu náležející pravomoci. Jinými slovy, pochopitelně nechtějí dělat vše, ale nejraději by byly, kdyby do všeho mohly „kecat“ a vše bylo podle nich. Muž, který tomuto postupu podlehne, se ovšem stává nevolníkem, nikoliv rovnocenným partnerem.
Závěrem otázka pro odvážné a inteligentní ženy, které tento článek dočetly až do konce. Myslíte si, že ta vaše rovnoprávnost by fungovala, kdybyste žily v jedné domácnosti se ženou?
