Růst ekonomiky kontra životní úroveň

Momentálně žijeme v době, kdy především vláda, ale také podniky dělají vše proto, aby zažehnaly důsledky hospodářské krize a obnovily v naší zemi ekonomický růst. Zodpovědné vlády předlužených evropských států se snaží omezovat výdaje a to snižuje kupní sílu většiny evropanů.  

Souhlasím s těmi ekonomy, kteří říkají, že v této fázi nelze ekonomiku příliš účelně stimulovat. V hospodářském cyklu se nacházíme ve fázi recese a každým dalším "prorůstovým" impulsem a nalitím dalších peněz do systému, problémy pouze prohloubíme. Naše současná vláda škrtá ve všech kapitolách státního rozpočtu, čímž v důsledku opět snižuje kupní sílu obyvatel, snižuje poptávku po produktech firem, zvyšuje nezaměstnanost. Není ovšem pochyb, že tento krok je správný, i když v krátkodobém horizontu přinese negativní důsledky.

V naší situaci, kdy předpokládáme snižující se tuzemskou poptávku, jinými slovy, že češi koupí méně produktů, protože mzdy v soukromém i veřejném sektoru stagnují nebo se snižují a je větší nezaměstnanost než v minulých produktivních obdobích, může docílit naše země ekonomického růstu jen zlepšením našeho obchodování se zahraničím. Aby naše firmy zlepšily své ekonomické výsledky v zahraničí, musí vyrábět konkurenceschopnější zboží, to znamená prodávat za nižší ceny. Toho dosáhnou buď zavedením lepších technologií nebo snižováním nákladů. Jen málo firem půjde v době krize cestou nákupu nebo vývoje lepší technologie.

Nechtějme za každou cenu růst naší ekonomiky v době recese. Posilme vztahy s partnery, kteří upředňostňují kvalitu nad cenou. Vyrábějme dále výrobky, které vyrábět umíme. V době celosvětové recese můžeme dosáhnout ekonomického růstu jen za cenu dramatického snížení životní úrovně. Přece nechceme být jako číňané a chodit pracovat za hrst rýže. Neříkejme, že bychom zrušili odbory, i když jsou jejich požadavky někdy tak nehorázné. Jednou by se nám mohlo stát, že budeme velmi pyšní na to, že naše ekonomika roste 10 % ročně, ale domů nosíme pouze suché z nosu.