Reklamní šleha z dílny Lidlu

Včera jsem shlédl reklamu na LIDL. Tu reklamu, v níž dlohovlasý kytarista stopuje autobus. Ano, předpokládáte správně, nebylo to poprvé, co jsem měl tu "čest" tento reklamní skvost vidět. Odhaduji, že to bylo již stodvacetitisicí shlédnutí. A po stodvacetitisící jsem byl vulgární, z výčtu slov mohu jmenovat: dementní, přiteplalý, kokotina). A také jsem byl po stodvacetitisící napomenut přítelkyní: "Teda Honzi, říkal jsi, že nebudeš takhle sprostej!!"

No jo... To se lehce řekne... Přepínám programy velmi pečlivě, abych se reklamám vyhnul, jenže tento úžasný dlouhovlasý mladík nasedající do autobusu rozjuchaných zřejmě moravanek (všechny moravanky odpustí), mířících s otevřenými peněženkami do Lídlu (kam jinam), mě vždycky dostane. A jako by to herec z reklamy tušil, tak na důkaz toho, že mě opět dostal, zadívá se svým nenapodobitelným výrazem do kamery a zašilhá... No a když se jede s kámojdama do LIDLU, tak se sluší jim samo zahrát na kytaru a zazpívat, aby se kopretinky nenudily, nejlépe The little things od Kendrick. Pak už jen idylka, všichni pobíhají s igelitkami kolem LIDLU a těší se na ty "fajnovosti", co si nakoupí.

Nechápu. Chtěl bych vidět nějaké měření účinnosti této reklamy. A to nemyslím měření nas..štvanosti lidí, nýbrž kolika lidem se stane, že v závislosti na shlédnutí této reklamy pojedou do LIDLU.

Mám jednu odvážnou teorii. Připadá mi, že se LIDL spojil s výrobci televizorů. Masírují lidi neskutečou intenzitou a plitkostí této reklamy a věří, že to lidé neunesou, televizi rozkopou a půjdou si koupit novou. Pokud je tomu skutečně tak, musím říct, že ta strategie není špatná, i já, klidný to člověk, jsem to měl už párkrát nakrajíčku. Zatím jsem to zvládnul. Pevné nervy i Vám.

Jen pro dokreslení celé situace bych chtěl podotknout, že pak šla reklama na MROŽe a to už jsem šel na cigáro... Pánové chápou..