Šťastná generace
Ale odvážím se ohlédnout a zvolím tu nejhezčí etapu – dětství.
V době našeho narození válečné šílenství ještě doznívalo, ale v našem vnímání už jen v ozvěnách. Přestože se následně psala temná padesátá léta, my socialistický potěr jsme to obecně přijali jako normu, bylo to „normálka“. Nošení pionýrských šátků mělo asi stejný význam jako čtvrtka s nápisem „demise“ v rukou dnešních prvňáčků.
K dětství patří mlsání a i když se to se současnou nabídkou nedá srovnat, o nic jsme nepřišli. Od černých karamel „Donbasek“ jsme měli černý pusy stejně jako od oblíbených pendrků. Cucavých sladkostí bylo nepřeberně a když náhodou došly, u babičky ve špajzu na niti visely ještě křížaly, ale chutnaly i připálené bramborové lupínky z rozpálených kamen. Čokoláda byla vzácná, ale byla. Co jsme však citelně postrádali, to byly žvýkačky. Žvejky z Tuzexu (prodejna se západním zbožím) byly tehdy ve světě uličníků a uličnic, velká vzácnost. Kdo tenkrát „žvejkal“, byl hodně in. A tak často v partě dětí zaznělo „hele, dej mi žvejknout“, nebo prosba o podělení se, „srabe, dej mi čída“.
Ani pohádkový svět nám nebyl upřen. Předválečná vydání od Boženy Němcové s realistickými ilustracemi nechyběly v žádné knihovně. Pak, pravda, přišly i ruské bajky. Nepřehlédnutelný byl vousatý bohatýr Ilja Muromec. Kdyby neměl přilbici a místo na koni seděl na lavičce, dnešní potěr by ho šacoval na bezdomovce. V padesátých létech ale houmlesáci nebyli a tak v našich očích mohl být i pohádkovou postavou. Ještě než do našeho světa kouzel a divů v polovině dvacátého století vstoupil výrazný vetřelec, po obědě jsme usedali u rádia k nedělní pohádce. To se nesmělo vynechat.
Ten výše zmíněný vetřelec byla televize a pro nás děti, klubíčka pohádek Štěpánky Haničincové. První televizní přijímač bylo vlastně rádio, které na jedné straně mělo obrazovku možná menší, než je náš netbook. Vše černobílé a kvalita?, no škoda inkoustu.
Nezlobím se na sudičky, co stály u našich postýlek, že v jejich nabídce nebyly počítače, mobily a spousta jiných, tehdy nepředstavitelných věcí. Ne, ony na nás nešetřily, jejich nabídka byla opravdu pestrá. Rybníky na koupání, ulice bez aut, půdy plné záhad, ale hlavně volnost, volnost která učí k samostatnosti. Každý můj vrstevník přikývne, že za ta desetiletí se svět hodně změnil, ale také, že něco zůstalo. Vidím to u našich vnoučat. Když přijedou k nám za babi, chalupa i zahrada je jim malá a my s manželkou cítíme, že do jejich světa začínáme patřit, ale tak jak jim roky přibývají, čím dál tím méně. Pomalu jen jako kompars.
To, že jsem nazval svojí generaci jako šťastnou, tentokrát pramení z mého staromilství jen okrajově. Je tu něco daleko významnějšího pro toto ohlédnutí. Výše zmíněné sudičky nám přisoudily unikátní příležitost, život v relativně klidné době. Ty dvě krvavé války, co si museli prožít moji rodiče i prarodiče, ty známe my, ze šťastné generace, jen z doslechu. Přál bych všem současným i budoucím, aby jejich osudy, stejně jako nám, nepočmárali zloději obyčejného člověčenství se svými šílenými válečníky.
Zdeněk Kloboučník
Posel špatných zpráv, redaktor Takáč
Jak se objeví na obrazovce, mizím. Stejně jako dobrá nálada, i ta blbá se musí vyrábět a v tom je naše veřejnoprávní v této pitomý době nepřekonatelná. Její strašení je možná stejně pandemický jako ten virus.
Zdeněk Kloboučník
Bacha, je tu Máňa
„To říkáte ale pěkný voloviny, tak to vůbec nebylo“, skočil do hovoru tří dědků ženský hlas, jehož majitelka za našimi zády čekala, až jí automat naplní kelímek kávou.
Zdeněk Kloboučník
Zlobíš, tak budeš doma!! Nejtvrdší trest v mém dětství
Domácí vězení, oblíbený trest mojí mámy, když už si se mnou nevěděla rady. A ono to fungovalo. Ta muka. Řev a ryk uličníků a uličnic prosakující z venku oknem do mojí „cely“ se nedal vydržet.
Zdeněk Kloboučník
Náš prezident chce drony, generálové děla
Vrchním velitelem naší armády je prezident. Věřím, že až dojde na lámání chleba, kterej khaki šrot se nakoupí příště, použije hlava státu svojí autoritu a naše stratégy, válečníky, generály, postaví hezky do haptáku,
Zdeněk Kloboučník
Že by aleluja vadilo
Lídl osvěžil předvánoční čas hezkým reklamním spotem se známou písničkou od Václava Neckáře, „Půlnoční“. Já jsem romantickej barbar, ale tohle se jim povedlo.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Nevítají přistěhovalce, jsou xenofobní, řekl Biden o Japonsku a Indii
Americký prezident Joe Biden označil Japonsko a Indii za „xenofobní“ státy, které nevítají...
„Můžete nás grilovat.“ Koalice SPOLU zahájila kampaň u piva a klobás
„Ááá, náčelník přijíždí,“ zahlásil europoslanec ODS Alexandr Vondra. K poděbradské kolonádě, kterou...
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...