Z úst jeho předsedy se to dalo slyšet už opakovaně. Jak pan Fiala, stane-li se příštím premiérem, svůj vládní tým poskládá, těžko předvídat.
. Pan Stanjura ale určitě nevostrouhá a na ministerstvu dopravy mu to bude slušet stejně jako mu to neslušelo už v minulosti. Ministrem spravedlnosti jednoznačně pan Benda. V tomto oboru má skoro třicetiletou parlamentní zkušenost a samozřejmě i vzdělání. Zlí jazykové sice tvrdí, že jeho erudice je trochu cinknutá, ale, vono se toho nakecá, že. Z momentálně nejviditelnějších členů se určitě nabízí řeporyjský starosta, avšak až tak bulvárně se mi nechce argumentovat a tak tuhle podpásovku nechám ležet.
Ne, na paní Němcovou jsem nezapomněl. Myslím, že si jí modří ptáci schovávají jako eso v rukávu pro Hradní výšiny. Ozvali se i minulí šíbři, co pamatují odeesácké výsluní, než se jim podařilo nad stranou udělat pořádně zataženo. Ivan Langer nabídl svoje zkušenosti a pan Topolánek se také nechává slyšet. Proč ne, retro dnes hodně letí.
V politických třenicích asi zvykově platí, že každej chvilku tahá pilku. Ohlédněme se zpět do postsametové historie. Tam tahala chvilku ODS, chvilku ČSSD a samozřejmě k nim i nějaký ten kompars, co si chtěl taky přijít na svý. A když jednou to už už vypadalo, že by jejich tandem narušil vetřelec, svoje „starý dobrý časy“ si vzájemně pojistili oposmlouvou. Pak přišel ďábel všech ďáblů a, světe div se, uspěl.
Babiš tahá pilku v podstatě už druhé období a zatím to vypadá, že si to i příště zvopákne. Jeho hnutí stále vede o parník a v kontextu toho, nemohu si pomoct, pan Fiala slibuje jen vzdušné zámky. Jedinou oporou jeho vize může být, že žádný strom neroste do nebe a možná i apel na džentlmenský styl, to střídání u zmíněné pilky. Na korektnost v politice se moc nehraje a ani Babiš si té korektnosti od demobloku moc neužil a tak se dá tušit, že žádné škatule, škatule, hejbejte se, česká politická scéna za dveřmi nemá.
Předseda ODS je politolog a tuhle vědu, které se také říká umění možného, má určitě v malíčku. O to překvapivější je jeho predikce, která se v této chvíli dá zařadit do umění nemožného.
Politologie zná mnoho pouček i zákonitostí, mezi kterými zlatým písmem určitě není napsáno to známé „stokrát opakovaná lež…….“, ale inspirativně to zřejmě působí. Pan předseda modrých opeřenců samozřejmě nelže, jen se zdá, že tu Goebbelsovskou poučku trochu poupravil, že stokrát opakované přání se stane skutečností. Zatím to vypadá, že je to málo.
Pan profesor odvedl kus práce, to se musí přiznat. Podařilo se mu vytáhnout stranu ze suterénu do politického přízemí. Možná by měl větší úspěch, kdyby ve svém úsilí netahal do vyšších pater i ty, kterým historicky mnozí voliči nevěří už ani nos mezi vočima. S touhle koulí na nohou je pro ODS v preferencích plus mínus 15 % asi maximum.
