Když vám někdo nabídne, že si na vás půjčí balík, a ty vaše prachy, až to zúřaduje, vám potom bude posílat s instrukcí, co si máte koupit, pošlete ho okamžitě ke všem čertům.
To by platilo, platil-li by selskej rozum. Ten není momentálně v kurzu, dnes se žije na sekyru, a tak se to, ač k neuvěření, uchytilo.
Chcete-li vládnout, musíte mít moc. Tu prosadit přes tanky je zatím minulost, dnes vládnou prachy, a tam má EU problém. Momentálně z její prázdný šrajtofle se žádná moc vykřesat nedá, bystře usoudili i bruselští konšelé, a tak dostali nápad a nazvali ho Fondem obnovy. My jim to zblajzli i s navijákem, a tak se budou rozdávat miliardy hezky po bruselsku, „tomu dáme málo, tomu dáme víc a nic tomu, kdo zlobí.“ Na jihu jásají, na severu se trochu mračí.
Všimli jste si, že jalovost Bruselu se v celý svý nahotě objeví vždy, kdy na něj vycení zuby paní Krize. Když do Evropy vlítnula čínská chřipka, bezradnost evropskýho Olympu byla stejná, jak při (ne)řešení tý migrantský. „My nic, zdravotní problematika je v gesci jednotlivých států,“ bezzubě komentovali handrkování se členských států o roušky a jiný zdravotnický materiál. Teď tu máme energetickej malér a zase slyšíme, že opatření na snížení jejího dopadu je na úvaze jednotlivých vlád. Ze strany Bruselu by to bylo vměšování.“ Paní Jourová to v naší telce zopakovala a přidala radu pro ty nejchudší, aby podali na překupníky s energií žalobu. Ti tam nahoře nás musí mít opravdu za pitomce.
Rusové k nám vyvážejí energie, my k nim demokracii. Asi toho našeho rejpání do jejich pojetí svobody, má ruská věrchuška už plný zuby a rozhodla se konat. Načasování před zimou to ukazuje. Nyní mezi lidem obecným panuje nervozita stejně tak, jak na evropský energetický burze. Čeká se, co zazní z Kremlu.
I za bruselským cimbuřím si určitě drbou hlavu. Že je to maximum toho, co momentálně můžou dělat, je evidentní. Na tahu je totiž ten ďábel Putin, a tak se netrpělivě čeká, kterou figurkou potáhne. Naši nejvyšší a nejmocnější dřepí ve svých aparátech a čekají. Dobře vědí, že tahají za kratší konec.
Rusové zimu bez exportu naší demokracie zřejmě přežijí, my to bez jejich plynu budeme mít asi těžší. Z bruselskýho Vatikánu žádnou akčnost nečekejme. Současná krize je opět svlíkla donaha, ale jen chvíli koukali za co by se schovali. „Jó, už to máme, je to v gesci jednotlivých států,“ slyšíme zpoza bruselskýho paravánu. Tahle plenta zatím funguje, ale začíná bejt děravá, možná se časem za ní už nikdo neschová.
