Otřesná tíha svobody a strnulost duše

Připadám si v poslední době jako pingpongový míček v tornádu Lú. Jako laboratorní myška, která na konci bludiště nenachází sýr. Zasáhla mě otřesná tíha svobody.

Naprosto nezodpovědně a nečekaně mi vyrostlo děcko. Během posledních pár let mi zmizeli postupně ze života i dva mí životní muži. A já jsem najednou svobodná a sama, a vůbec nevím, co s tím. Celý život jsem něco s někým sdílela, od malinka.

Pipinka už dávno nejsem a na prince nevěřím, teda skoro už nevěřím. Štrikování mě nebaví. Nejsem smýčivý typ. Filmy a knížky mám ráda, ale musí se mi dost líbit (třeba Kuky se vrací nebo Emir Kusturica). Plácám si plky na webu, ale cítím, že pro dalších x-40 let je to málo. Sport jsem tak zcela nechápala nikdy, ačkoli jsem např. hrála basket a lyžovala, takže vím nejen z literatury, že se při něm vyplavují endorfiny.

Baterky mi dobíjí matka příroda, plky, přátelé, smích a moje velké děcko. A když se něco podaří v práci. Ale co dál ? Jsem v jakémsi bodě nula, strnulá a nechápavá, jak oslepnutý had před kořistí.

Usmívám se na lidi kolem, i na své nejbližší, protože jsem slušně vychovaná, a nechci nikoho obtěžovat svými starostmi (takže si "soukromně" obtěžuji pouze zde :-) ). Opravdu jsou malicherné, nic se mi nestalo, jsme zdraví, máme kde bydlet, co jíst, dobrou práci, a nebojíme se denně o život. Nechci se rouhat. Jenom se mi tak trochu zhroutil vnitřní vesmír.

Svoboda, nezávislost. Toužíme po ní, křičíme, pláčeme, když ji nemáme. A když ji najednou máme, nevíme někteří, co s ní. Zaskočeni nenadálou svobodou ocitáme se v chaosu.

Jsem na tom teď podobně jako naše republika. Taky byla pořád omotaná kolem nějaké osy, za posledních  pár století. Taky za sebou vleče stíny minulosti, stejně jako já. Taky je najednou svobodná a vůbec neví, kudy a kam se řítí.

Tož je načase dospět, milá Res Publico, co ty na to ? Musíme si obě přiznat, kde jsme udělaly chyby, a hlavně už je neopakovat. Takže začneme tím, že si pořádně uklidíme před svým prahem. Je to divné, ale prý se musí občas dělat i to, co se jednomu zatraceně nechce :-) .