Povedlo se.

A dokázala byste každou dekádu zhutnit do haiku?

Každá doba má svou charakteristiku a každá delší časová etapa je zákonitě vývojově dál, než ta předcházející.

Nejsem si tak úplně jistý, že by někdo chtěl se vrátit např. z osmdesátých let zpět do let šedesátých, byť byly jaké byly a nebo do období mezi válkami (společnost necharakterizuje jen pražská společenská smetánka).

Ono je také vhodné se kriticky podívat na situaci a stav země hned po válce, ze které se vycházelo a co se muselo zdolat.

Období šedesátých let ukázalo, že v naší zemi jsou neskutečně šikovní lidí, ale že také jsou stále zamindrákovaní a zahledění sami do sebe (řeší si své vlastní "problémy růstu"). A tak když náhodou chytnou vítr do plachet, tak hned mají pocit, že jsou pupkem světa.

Že ten rozlet skončil, jak skončil je evidentně důsledkem opakovaného nevnímání a nerespektování mezinárodní a světové situace, jaká tehdy byla, stejně jako třeba na konci třicátých let.

Zkrátka od doby Přemysla Otakara II zjevně nemáme ambice být samostatnými suverénními a rovnými hráči v mezinárodním měřítku a sami se dobrovolně podřizujeme jiným, za to velice rádi fňukáme, jak nám stále někdo ubližuje, a proto my nemůžeme ..... .

Omluvám se za zdvojený komentář.

Ten první na nějakou dobu zmizel (???).

Každá doba má svou charakteristiku a každá delší časová etapa je zákonitě vývojově dál, než ta předcházející.

Nejsem si tak úplně jistý, že by někdo chtěl se vrátit např. z osmdesátých let zpět do let šedesátých, byť byly jaké byly a nebo do období mezi válkami (společnost necharakterizuje jen pražská společenská smetánka).

Ono je také vhodné se kriticky podívat na situaci a stav země hned po válce, ze které se vycházelo a co se muselo zdolat, které věci se přeskočit nedají.

Období šedesátých let ukázalo, že v naší zemi jsou neskutečně šikovní lidí, ale že také jsou stále zamindrákovaní a zahledění sami do sebe (řeší si své vlastní "problémy růstu"). A když náhodou chytnou vítr do plachet, tak hned mají pocit, že jsou pupkem světa.

Že ten rozlet skončil, jak skončil je evidentně důsledkem opakovaného nevnímání a nerespektování mezinárodní a světové situace, jaká byla, stejně jako třeba na konci třicátých let.

Zkrátka od doby Přemysla Otakara II zjevně nemáme ambice být samostatnými suverénními a rovnými hráči v mezinárodním měřítku a sami se dobrovolně podřizujeme jiným, za to velice rádi fňukáme, jak nám stále někdo ubližuje ....., bohužel.

V osmdesátkách jste "vypadali jak idioti, a chodili jako strašidla"? A co dnes, někteří (nejen mladí) chodí v roztrhaných kalhotách, ve kterých by je v zahraničí nepustili ani do restaurace(byl jsem u toho, když v jedné restauraci na Mallorce obsluha slušně požádala dvě takové hadrnice, ať se jdou převléknout).

každý režim se prezentuje jako nejlepší ze všech režimů

ale tedy prece nejde o to, jak za komaru bylo, ale jak bez nich byt mohlo.

Jenomže to prostě tak bylo. A co mohlo být je utopie,paralelní vesmír, který neexistuje.

Asi tak Vaše úvahy potvrzuje fakt, že hlavními atributy těchto debat jsou banány a hajzlpapír

Tak banány fakt nebyly a hajzlpapír většinou jo. O dalších hygienických potřebách radši pomlčím.

Jako dvaapůlletá jste byla opravdu zajímavá, "střihat metr" a myslet na sebevraždu? Jinak karma Prožitky každého z nás je trochu jiné ale souhlas.

To byla jen nadnesená sranda. Ale ten pocit zoufalství si fakt pamatuju.

Šedesátá léta byla úžasnější než devadesátky. Rozdíl je možná v tom, že šedesátá umřela mladá /a v plné kráse/ násilnou smrtí, kdežto devadesátky žijí dodnes. Mají vrásky, jizvy a rozumu až tak moc nepobraly, ale zaplaťpánbůh za ně

No, souhlas. Vznikaly nádherné filmy a a atmosféra, jen z doslechu, jak jsem psala.

.

Letem ,,naším"světem. Půl století, resp. druhá půle dvacátého. Vše je dnes minulost a tudíž historie, ač mnohými vykládána a la Nové pověsti. Ty české. A v jednom se dosti mýlíte, a ne sama. Sice mnoho lidí naivně věřilo, ba až i spolklo onu třpytku kom. udice. I snavijákem Ne všichni si uvědomili, že to vše, tedy, ,,třetí cesta", socializmus s lidsk. tváří, atp., bylo ve skutečnosti stále podmíněno vládou jediné strany a vlády.Svoboda a demokracie? Tehdy? Kdeže. V nedohlednu. Nenazrál tehdy ještě čas Nebyl ještě zájem mocností na změny, či porušení ,,rovnováhy" bipolar. světa.