Včera sice fotbalová reprezentace vyhrála v Černé Hoře a postoupila na Euro 2012, čímž do kasy českého svazu získala na 250 milionů korun, možná důležitější volba se odehraje zítra Nymburku. Na druhý pokus se totiž bude volit nový předseda Fotbalové asociace České republiky.
Kandidáti jsou tři – Jindřich Rajchl, Miroslav Pelta a Tomáš Paclík. Každý z nich představuje odlišný pohled na fotbal a vychází také z jiného prostředí. Rajchl je svazový úředník a kariérní diplomat, Paclík byznysmen s ostrými lokty, který toho však ve fotbale zatím moc nedokázal. Nejlepším kandidátem se mi proto jeví Miroslav Pelta, který v sobě spojuje dobré vlastnosti obou kandidátů. Hovoří však pro to i další fakta.
Výsledky ve fotbale
Ani jeden z Peltových protikandidátů nedosáhl ve fotbale pronikavých úspěchů. Rajchl působil osm let ve vedení Chmelu Blšany a kromě místopředsednictví asociace nedosáhl prakticky ničeho. Současný postup reprezentace jistě není jeho zásluha a i kdyby byla, není poměřitelná s úspěchem na Euro 1996 v Anglii, u kterého stál také Miroslav Pelta.
Pelta má také úspěchy na klubové úrovni, kterými se chlubí Paclík. Na rozdíl od něj jsou to však výsledky dlouhodobé. Jablonec je stabilním účastníkem ligy, předtím Pelta zaznamenal úspěchy se Spartou. Vedle toho Paclík zatím kromě mistrovského titulu a postupu do Ligy mistrů nic nedokázal.
Absence kauz
Přestože je Miroslavu Peltovi stále předhazován výrok o cinklém jaru, nikdy mu nebylo nic dokázáno a žádný další prohřešek na svém vrubu nemá. Naproti tomu Jindřich Rajchl za své krátké působí ve vedení asociace nastřádal řadu problémů, počínaje kontroverzním mládežnickým turnajem, přes výrobu bezpečných branek až po stavbu nového sídla svazu v „jeho“ Hostivících. Paclík je pak spojen s kontroverzním praním prádla pro Ministerstvo vnitra a angažmá Františka Myslivečka, spojeného s korupční aférou v roce 2004, v plzeňském klubu.
Zkušenosti
Miroslav Pelta prošel řadou funkcí v různých oblastech fotbalu. Je šéfem fotbalového klubu, předsedou libereckého krajského fotbalového svazu, působil jako manažer reprezentace i Sparty Praha. Takové zkušenosti za sebou nemá ani jeden z jeho protikandidátů.
Konsensuálnost
Ač tento bod možná některé překvapí, je Pelta nejkonsensuálnějším ze všech tří kandidátů. Nevymezuje se ani proti jednomu ze svých soků, nabízí pozitivní program a otevřeně přizná dřívější (případně i budoucí) partnerství s Romanem Berbrem. Kandidatura Rajchla s Paclíkem se ve větší míře točí kolem jediného – nechceme Peltu. To však není program. Oba si navíc proti sobě popudili Spartu a Slavii, což taky nikomu nepřidá.
Otevřenost
Když v září kandidoval na předsedu asociace Rajchl, hovořilo se o jeho propojení na Romana Berbra. Ačkoliv o něm všichni věděli a kolovaly i fotografie ze společných večírků, Rajchl vše popíral. Podobně se chová i nyní Paclík – přestože v září stál za (zřejmě) Berbrem řízeným odvoláním šéfa komise rozhodčích Macely, dnes se od něj distancuje. Kde je kontinuita? Loajalita? Pelta se partnerstvím nejen s Berbrem, ale i další kontroverzní postavou českého fotbalu Vlastimilem Košťálem nikdy netajil a otevřeně je přiznal. To se cení nejen jako otevřenost, ale také loajalita, nezničitelná nepříznivým veřejným míněním. Obnovení důvěry uvnitř asociace je ostatně také jedním z úkolů pro český fotbal.
Z uvedeného mi jako nejlepší kandidát na předsedu Fotbalové asociace připadá Miroslav Pelta. Médii a svými protivníky je vykreslován jako ďábel, který snad český fotbal zavede na scestí. Naopak. Právě on, na rozdíl od Jindřicha Rajchla a Tomáše Paclíka, nabízí českému fotbalu pozitivní program, zkušenosti a manažerské úspěchy. Pokud budou delegáti zítřejší valné hromady volit rozumem, musí zvolit právě jeho.
