Vzpomínky na listopad

V době, kdy slavíme advent, ač mnozí snad ani nevědí, co to vlastně znamená, zalovíme na disku a vybereme pár fotek z toho mála, co se v ne zrovna skvělých podmínkách maličko povedly. Snad...(Známá místa 100x jinak popětadvacáté.)

Martin zatím na bílém koni nedorazil, a tak se může pokochat žlutou Drnkou značící velmi pozdní podzimní dobu. 

Ani další vděčné objekty nejsou zatím ještě úplně zimní. 

Co to po tom nebi pluje? 

Dílo přírody, nebo člověka? 

Tahle zrovna není z povedených, ale tvar té houby mě tak zaujal, že prostě musím... 

Ostřejší, ale docela obyčejná. 

I v pohledech k Hliňáku je postupující podzim znát. 

I když tehdy ještě nejspíš měl kolečka, komu se chtělo ho táhnout přes celé město a pořádný kus dál po louce? 

/11.11.

 O dva týdny později je už taková zima, že pejskové potřebují bundičky. Tady Vendulka v poněkud velkém oblečku Agátky. No, nebyl to dobrý nápad!

Pohled k Chotouni, kde už je zelené jen jehličí. 

... 

...a houby už sotva budou jinde, než na dřevě. 

Nad Hliňákem už nejsou krávy Milky, jen otisky kopýtek. Ale stejně mám pocit, že mě ten ohradník štípnul! 

Vida, přece jen houby! Je tohle dílo kravičky nebo člověka?

Celá, ale stoprocentně přemrzlá. 

A tak se pokocháme pohledy do krajiny sem a tam. A už tu máme obláčkové fantazírování...

...Hliňák a co je za ním... 

...louku, co byla polem a sama už vlastně taky byla, jsou tu vyměřené parcely a zdá se, že budeme mít po špacírovací trase.  V pozadí Drnka...

... 

...pohled za údolí až k Pohoří... 

 ...

No jestli se ti kočičáci nemají líp! 

/26.11.