Vánoce po kočičácku

Na svátky ve společnosti tygra (tygrů) je nutno se připravit. Nádherné skleněné koule byly něžně uloženy do skříně už před třemi lety, kdy jsme měli jen "externího" Juliána. Naštěstí v OBI či kde prodávají i "baňky" plastové, na první pohled nerozeznatelné od těch pravých.

Drápci asistují u všeho. "Dětičky" mají i vlastní adventní kalendáře s masíčkem. Je nutno míti se na pozoru, neboť kočka na stole je úkazem zcela běžným. Stejně jako kočka lovící koště i s hadrem. Už tak dost divoké přípravy na "svátky stresu" získávají ještě víc adrenalinu. Stromek lehl x-krát ještě na balkoně, neozdobený. Kočičí chlupy jsou považovány za originální dekoraci, stejně jako celá kočka na nejvíce nečekaném místě.

Je po všem, padáme do pelechů v nezbytné společnosti. V noci mě budí rachot. Asi si někdo utrhl ze stromečku. "Podívej, co mám," prohlásí ráno mamka a z pod polštáře vytáhne... plastovou kouli i s háčkem! "Myslela jsem, že ho zabiju," dodá na adresu nejmladšího člena smečky. Vítejte v Kočkolandu!