Toulky časem - Kunratický les

Nazývat Kunraťák lesem je pro ty, co znají pořádné venkovské lesy, skoro urážka. Asi proto někdo vymyslel slovo lesopark. Dlouho jsem nevěděla, jak si takový les zkřížený s parkem představit.

Místo známé výskytem úchylů a oblíbené cyklisty i běžci, rovněž častý cíl rodinných výletů a klubů chození s holemi, poskytuje kousek od hlavních tahů relativní klid. A tak jsem si zas jednou vyrazila nepovedeně zavzpomínat...

Startujeme v bodě nepříliš romantickém, zato po nějakých těch letech ochuzeném o stánky se vším možným. Zkulturňování autobusového nádraží nebo snad EET?

Pak už zbývá jen zvolit správný směr a vydat se směrem... Pššš!

Mezi pražskou přírodou...

...nechybí poučení...

...i ty děti si mají kde hrát...

...a v případě náhlé nepřízně počasí se můžeme schovat...

...třeba u rybníka jménem Labuť.

Obejít ho pro záběr živé labutě přináší další poučení, ovšem teď poněkud neaktuální.

A už máme na dohled kačenky...

...i jednu ze dvou místních bílých krásek.

Měli bychom pomalu vyrazit dál. Teď z nich není moc vidět, ale budovy známého designu z méně častého pohledu dokážou zmást. Díky listí od zamýšlené hádanky raději upustím. (Anebo ne, řešení bude na konci.)

...

Nedáme nějaké to občerstvení? Zchlazení je v dusném odpoledni potřeba!

V zahradní restauraci naštěstí nezůstal kámen na kameni, a tak jsem z velké části ušetřena myšlenek na zapovězenou zmrzlinu a ještě zapovězenější pivo, jehož provedení "Muflon polotmavý" jsem si bez skrupulí poručila. Sedět sama u stolu mi už divné nepřijde...

I zookoutek vypadá zcela jinak a je už součástí zahrádky.

Tento špacír není tak dlouhý, zbývá už jen závěrečný výstup. To pivo nebylo nejlepší nápad, nebo ho tu mají nějaké silné!

A to už jsme u druhé minizoo. Ani ta mi není povědomá...

Stylový by byl muflon, ale toho jsem neviděla. A teď už šup šup domů, než dorazí rosničkami slibovaná bouřka!

Na závěr řešení hádanky.

/31.8.