Kocour výškový

"Majitelka zrzavého kocoura s bílými packami nechť si ho vyzvedne v kuchyni nahoře na lince," zaslechnu z chodby a rovnou se zvedám. Můj miláček zase horolezil. Nebo nábytkolezil?

"Běž se podívat, kde máš toho svýho kluka!" ozve se později téhož dne. Drahoušek se napasoval do deseti centimetrů mezi příborníkem na míru a stropem. Tyto výkony bohužel nemám zdokumentované, takže začněme pobytem na úklidové skříni.

Nešlo by to výš?

Nikde není bezpečno! Zde s Melmenem, který nejraději spinká v horním patře šatní skříně.

Na skříních je nuda, radši si vyskočím na okno.

Povlečení je uválené, kudy teď dolů?

Já to nevypil! (Pražská kuchyň) 

A na závěr se projdu po sprchovém koutě!

Výškolezectví je nějaká kočičí přirozenost. Kočka na stromě. Kočka procházející se po hřebeni střechy. A v neposlední řadě, ano, kočka na skříni. To bylo moje dětství, nesmazatelně a navždy.