Kam jsme to vlastně došli?

Kde se dílo přírody prolíná s tím lidským a i fauně nad tím zůstává rozum stát, tam už snad ani nádech země vzdálené nepřekvapí... ("Šumavskými vesnicemi" aneb pozdnějarní Šumava naposledy.)

Nespadnout do chřtánu stromů... 

...a radši kopnout do vrtule... 

...s výhledy, které se neomrzí. 

Opět se nezapřu, Tuškov úspěšně minut...

 ...a v Opolenci nás kromě obligátní kapličky...

...vítá i tato chatička nebo jak to nazvat... 

...či kousek dál dobře maskovaný posed. 

... 

Však i zvířata více... 

...či méně očekávaná (J., zdravím!) na to koukají jak zjara...

...co je vlastně všude kolem k vidění!

/31.5.