Asi už bude po prázdninách

V návalu práce člověk snadno ztrácí pojem o čase. A tak v rámci pozdně srpnového špacíru mu najednou dojde, že děti mají k obnovenému rojení ve městě důvod. (Známá místa 100x jinak posedmnácté.)

Na suchých a několikrát posečených loukách občas zahlédneme osamocený kvítek. 

Jen v zapomenutých místech nikoho je ještě trocha barvy.

Stromy zatím nenaznačují, že by bylo po létě.

Drnku nelze brát jako příklad, ta umí být letně zelená do listopadu. A ten určitě ještě není.

Přesto léto už muselo pokročit. Na šípky se přece chodí na podzim, nebo ne? A tyhle už budou brzy ke sběru.

Nahoře u města kvete něco zapomenutého.

A dole u potoka už rozvíjejí svou parádu netýkavky.

Co tam ta paní mohla hledat, tady přece nerostou... A paní asi blbě viděla!

Ostružiny také patřily ke konci léta.

A hned vedle ještě kvetou.

Chmel na starém plotě vypadá skoro jarně.

Stejně jako tohle stromové mimino.

Jinde už máme náznaky barvení. Je trochu otázka, jestli je to barvení podzimní, na to je přece jen trochu brzy. 

A doma se povalují teplem umordovaní miláčci.

/26.-27.8.