Deník spisovatele – úděl náročného diváka v dementní společnosti
Mám tu výhodu, že si píšu deníček pro budoucnost, a nemusím brát ohled na současníky, natož na amébovitý prostor blogosféry, tudíž se mohu občas přiblížit tomu, co jiní hůř: a to je pravda. Fascinuje mě, že nikdo u nás nemluví o vztahu mezi politickou korektností, která nám už dvě desetiletí vymývá mozek, a mezi úpadkem tvůrčí invence. Ta korelace je totiž pro pochopení dneška naprosto klíčová. Dokud se necháme obluzovat utopií, kterou vyprodukoval Západ (pokolikáté už?), pak budeme sledovat filmy na úrovni socrealismu 50. let, které prosluly kvůli své poplatnosti režimu svou komickou impotentností.
Komická impotence je totiž pro korektnost typická. Chápu, že mnoho lidí je bezduchým příjemcem, že se identifikují s banalitou, že jim nevadí žít jako eunuchové. Korektnost je duševně limituje, zatímco nekorektnost je dnes příliš riziková. Ale tento současný rozpor lze popsat i lepšími slovy: sterilita versus spontanieta. Co jiného je korektnost než sterilita, vyčištění života od všeho „nebezpečného“? Jakýkoliv mikrob, špína, jsou spolehlivě odstraněny, aby nemohly volně bujet. Jenže právě infekce, tedy něco, co narušuje status quo, je podstatou tvorby. Kdo tohle nechápe, nechápe vůbec princip lidské tvořivosti.
Pak se nelze divit, jak upadá filmová tvorba. Zmiňuji ji, jelikož je pro mě nejmasovějším uměním. Snad každý na filmy kouká, je hodnotitelem, jenže dnes není příliš co soudit. Produkce streamovacích služeb válcuje svět a dokonává nivelizaci. Jednak vymezuje témata, která jsou správná resp. politicky korektní. Za druhé to vede i k šablonovitosti, stále stejný model, jak vymačkat emoce. Jenže omezenost témat a postupů je koktejl smrtelné nudy. Aspoň pro náročnějšího diváka. Což se odráží v tom, jak jsou dnes filmy oceňovány. A je jedno, jestli jde o Césara nebo o Medvěda, nebo dokonce o Oscary.
Dám příklad Oscara za cizojazyčný film. Odraz toho, co nejlepšího vzniká po celém světě. Během pandemie jsem si pustil filmy za posledních dvacet let. V mých očích obstálo jen několik, např. loňský vítěz, jihokorejský Parazit, řeší téma skutečné bídy, což je ovšem něco, co u nás nemá ani jak rezonovat. Na to jsme asi příliš zpovykaní. Také film Chlast, letošní vítěz, se trochu míjí. Je to slušný film, s výborným Madsem Mikkelsenem, o alkoholismu v dánském pojetí. Nepochybuji, že bychom na stejné úrovni dokázali takový film natočit i u nás - jenže to byla pravda před nějakými zhruba dvaceti lety.
Prakticky jediný velký film posledních let je Velká nádhera. Sorrentino mi přijde jako poslední tvůrčí mohykán. A to proto, že dovede ukázat lidskou pomíjivost univerzálně. Film je sice odkazem na Sladký život od Felliniho, ale jde si svou cestou. Ukazuje jak mužskou ješitnost, tak i ženskou marnivost, padni komu padni. Proč to nesvedeme dělat běžně? Jak to, že nad námi visí meč autocenzury? Tlak dementů, kteří svým křikem přehluší jako už mnohokrát v dějinách pravdu? Bez skutečné pravdy, bez ostrosti, nelze nikdy dospět k umění. Jenže komu dnes záleží na kráse, když si každý potřebuje nechat pofoukat bebíčko...
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Je fajn se o míru bavit, ale shodu na summitu o Ukrajině Pavel neočekává
Švýcarský summit o Ukrajině je podle prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na široké...
Jednejme s Ruskem, zaznělo na summitu o Ukrajině. USA hlásí další finanční pomoc
Sledujeme online Zástupci desítek zemí světa se v sobotu sešli v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve...
Francouzi demonstrují proti krajní pravici, která může vyhrát předčasné volby
Statisíce Francouzů v sobotu vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po...
Televize zdraží, shodla se vládní koalice. Naopak opozice chce poplatky zrušit
Premium Vláda chce od ledna zdražit koncesionářské poplatky. Za Českou televizi by lidé nově platili 150...
Prodej stavebního pozemku
Neveklov, okres Benešov
3 999 000 Kč