Deník spisovatele – rouška není náhubek, ale nedýchatelný fetiš
Všiml jsem si, že např. v Německu proběhla nedávno demonstrace proti nutnosti nosit na veřejnosti roušku s tím, že je chápána cosi jako náhubek. Já si nemyslím, že je to docela pravda: náhubek se nasazuje zvířeti (psovi), aby někoho nepokousal; dýchat a pouštět sliny si tedy může podle libosti, ostatně jinak by to bylo vnímáno jako týrání zvířat. V případě lidí je ovšem použití zjevně horší propriety možné (bylo i plošně uzákoněné), přestože je základní fyziologická potřeba dýchat v určité míře omezena, je snížený přísun kyslíku a zvýšený výskyt řekněme škodlivých látek. Přesto to vláda evidentně jako týrání lidí nevnímá.
Bylo by to možné vyložit jako pokus omyl v době, kdy nikdo netušil, o jak smrtelný virus vlastně jde. Vláda musela něco tehdy udělat, jinak by ji dav rozcupoval, vyhlásila krizový stav a nařídila plošné užívání roušek. Tato skutečnost, včetně tříměsíčního zastavení života v zemi, se stala poměrně velkým existenčním traumatem. Víc než o virus, který se ukázal být něčím, co musíme brát jako realitu, jako mnoho jiných ohrožení, začalo jít o naši lidskou důstojnost. Krizový stav, který se vyhlašuje na dobu nezbytně nutnou, se stal bombastickou fraškou, a kdo se jí nechtěl zcela podřídit, byl v očích vystrašeného davu vyvrhel.
Proč to schválně takto vyhrocuji? Protože chci ukázat, jak moc v naší době (nejen v Čechách) chybí nadhled myšlení. Není hanba se mýlit, když něco nebezpečného přijde, ale od toho máme dnes různé odborníky, aby nám, potažmo vládě, dali co nejdříve analýzy. Problém je v tom, že už dlouho podléháme diktátu expertů, i když si neustále vzájemně protiřečí, není nikdo, kdo by je dokázal umravnit. Nechápu, že politik, který má jako jediný mandát na to, aby rozhodoval v krizové chvíli o společnosti, nechá zaměstnance státu vykládat, že státní hranice budou zavřené a že se dva roky nikdo nikam nepodívá!
Debilizace společnosti dostoupila takové míry, že se řídí každodenním expertním humbukem. Nadhled je ovšem v tom, že jsem schopen pojmout analýzu tak soudně, že dojdu k rozumné syntéze. Ale tu syntézu, umění dát si speciality do souvislostí, nejsou schopni dělat experti, vědci, které dnes tak glorifikujeme. Pak ovšem civíme, v jakém světě to vlastně žijeme, že nedokážeme přijmout byť jen jediné riziko. Poměřovat rizika je vůbec nejvyspělejší jednání každého dospělého člověka. Je to jeho nezaměnitelná svoboda, moci se rozhodnout, zda nějaké riziko podstoupí, za jakou cenu a čemu se raději sám vyhne.
Jenže naše společnost nás vede k jakési bezbolestnosti. Chceme všechny slasti, ale pokud možno bez bolesti. Bohužel to už pochopil Epikúros, že si musíme vybrat. Riziko je součást lidského života, a čím je otevřenější společnost, tím míň může lidi uzavírat. Může jim max. doporučovat, aby si vzali roušku na obličej, může jim předepsat místa, kde by ohrozili staré a nemocné. Jinak to není svoboda, ale teror, totalita expertů, kde musíte nosit něco, co vám škodí, většinu času a v prostorách, kde to má snad jediný význam - udělat z vás poslušného idiota, na kterého si může otevřít hubu kdejaký zarouškovaný fašounek…
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Svět podle hochštaplera Filipa Turka
Dnešní společnost postrádá jakoukoliv noblesu: Postrádá ctnosti, bez nichž není člověk soudný, férový, umírněný a dost odvážný, aby tyto ctnosti do společnosti vnášel.
Jan Klar
Kdo je to ten rozvědčík Petr Pavel?
Pokusím se o takový malý mentální experiment. Představím si, že jsem ten, kým jsem byl před 20 lety, že vymažu z hlavy vše, co jsem dodnes zažil, jako bych tu celou dobu nebyl.
Jan Klar
Přepjatá psychologie sebevraha Ptáčka
Ten případ, kdy se muž, psycholog, čtyřicátník, zabije, mě zaujal natolik, že jsem si ho (s pronikavostí sobě vlastní) nakoukal a rozhodl se, že je tak typický, že stojí za koment.
Jan Klar
Jak jsem zaměřil pí Laurenčíkovou
Dnes si napíšu něco emotivnějšího: jsem dosti rezervovaný k tomu, když se někdo zasazuje za lidská práva, přičemž zároveň stírá jejich univerzální smysl, straní různým stranám na úkor celku,
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Praha má po 70 letech nový hřbitov. Lidem připomíná lodní okénka nebo jaderný reaktor
Kulaté otvory ve vysokých betonových zdech připomínají lodní kajuty, někomu možná i jaderný...
Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?
Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...
Na vybraných příměstských linkách budou jezdit elektrobusy, oznámili radní
Dopravci, kteří obsluhují vybrané příměstské trasy Pražské integrované dopravy, si budou muset...
Nové vedení Neratovic počítá s pokračováním přípravy nového zimního stadionu
Nové vedení Neratovic na Mělnicku počítá s pokračováním přípravy některých projektů včetně nového...
Pátý obvod Pardubic zvýší odměny za komise a výbory, bude ale hlídat docházku
Nové vedení pátého městského obvodu Pardubic chce zpřísnit pravidla docházky na jednání komisí a...
Podzim v Praze chutná skvěle: 5 kouzelných kaváren, ze kterých se vám nebude chtít odejít
V Praze najdete kavárnu téměř na každém rohu. Které ale stojí za návštěvu nejen kvůli dobré kávě?...




















