Deník spisovatele – proč vlastně žehrám na dnešní intelektuály?
Ten bezprecedentní čas, kdy se společnost na dva měsíce ocitla ve stavu nehybnosti, vyvolal v lidech různé názory. Formulovali je mnozí, ať už ve strachu, co bude v příštích hodinách a dnech, ale i v různých prognózách, co se změní, až pandemie skončí. Jedním z těch názorů, které měly aspoň trochu váhu, tedy tu mediální, byl názor francouzského prozaika Michela Houellebecqa, který řekl, že pandemie svět nezmění, bude stejný, dokonce ještě o něco horší. Tuto tezi přejali i někteří naši publicisté, a já si myslím, že je to typický postmoderní kýč, ochota dát lidem to, čemu rádi přitakají, byť jde o nihilistické klišé.
Zdá se, že jsme zapomněli skutečně myslet. Stačí nám přežvýkané pravdy, které uspokojí naši marnivost, že jim i my rozumíme. To je totiž definice všech klišé, které se na nás z médií hrnou. Nic nového, nic neočekávaného a nic přelomového. Vlastně i proto se tak rád vracím ke klasikům, k těm, kteří byli noví, nečekaní a přelomoví. Dají totiž člověku víc než epigoni, kteří je dodnes vykládají. Dají mu vědomí o tom, že je lepší vykutat na povrch něco, co ještě neznáme, než se snažit o učesané pravdy, které hladí lidi po srsti. Tak je to totiž i v umění: lepší je věta, která má obsah, nežli věta, která je formálně krásná.
A tady jsme i u problému dnešní publicistiky. Vlastně nejen publicistiky, ale kultury a společnosti vůbec. Úroveň státu vytváří myšlení, to, které veřejně působí, inspiruje a získává vliv. Pokud rezignujeme na původnost, originalitu, která převrací zaběhaná schemata, zůstane svět, tak jak řekl Houellebecq, stále stejný a dokonce ještě horší. Lidé jsou v jádru špatní, to přece všichni víme, a v liberální době o to víc. Ano, kdo chce mít úspěch, musí být nihilista, ovšem intelektuálně je to laciné, nic nového, nic reálného to neříká. Pravda je totiž vždy nečekaná, čeká ve škarpě doby, až ji někdo vymete.
A k tomu je třeba mít pořádné pometlo. Každá doba čeká, že se najde někdo, kdo udělá pořádek, uklidí mentální svinčík a třeba i objeví to, co se ztratilo: pravdu o člověku. To by mělo být tou hlavní metou, pro ty, kdo duševně pracují. Hledat mezery, ukazovat praskliny, skryté věci, o nichž nechceme nic vědět. Příliš páchnou tím, že ležely mezi odpadky. Ale právě pravda je vždy nevábná, nedá se podat korektně, zaobaleně, jak je dnes mediálním zvykem. Kolik už zbytečných textů, článků a komentářů bylo napsáno v uhlazených větách. Bohužel myslet je utrpení, mělo by to být na něm občas i poznat.
Jsem přesvědčen, že právě v dnešní době se objevují skuliny, ve kterých je třeba kutat. Nevystačíme si s tím, že přitakáme tomu, že se nic nezmění, když přece víme, že svět se vyvíjí. Právě pohyb je jeho definice, nikoliv to, že lidé jsou v jádru špatní a může být jen hůř. Lidé nejsou ani dobří nebo zlí, jsou jen stádo, velmi tvárné, podotýkám. Celá společnost je masa, kterou lze hýbat, když ji nadchnete, třeba tím, že vznikne kvas, polemika, něco, co mění stereotyp, vykolejuje, rozevírá zabedněnost, otevírá obzory - a k tomu stačí jediné, dopustit se vlastní myšlenky...
Jenže dnešní intelektuálové se většinou impotentně (a proto také korektně) vyžívají v nihilistických klišé.
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica stále operují. Padlo pět výstřelů, ministr vnitra mluví o občanské válce
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica, který byl terčem atentátu, je mimořádně vážný....
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
VIDEO: V Istanbulu vzplála Atatürkova oblíbená restaurace, oheň zasáhl i bazar
Znamý Egyptský bazar v Istanbulu ve středu zasáhl požár. Plameny se začaly šířit z komína více než...
Fica stále operují. Padlo pět výstřelů, ministr vnitra mluví o občanské válce
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica, který byl terčem atentátu, je mimořádně vážný....
Všechny nás to zasáhlo. Situace je napjatá nejen na Slovensku, reagoval Fiala
Premiér Petr Fiala ve středu večer na CNN Prima News ohledně atentátu na slovenského premiéra...
Na Děčínsku narazil vlak do spadlého stromu, trať do Německa stála
Vlak jedoucí z Drážďan do Prahy narazil v Dolním Žlebu na Děčínsku do stromu. Cestující se museli...
ŘIDIČ/KA (VHODNÉ I PRO SENIORY) (A12607)
AURES Holdings a.s.
Jihomoravský kraj
nabízený plat:
120 - 120 Kč