Deník spisovatele – komunistické kýčaření & kapitalistický brak…
Jestliže ČT opět v létě úspěšně reprízovala komunistický seriál z roku 1975 Chalupáři (odhadem tak po čtyřicáté), něco to vypovídá o části populace po třiceti letech kapitalismu. Ta úroveň je úděsná, když stupidní a buransky angažovaná vesnice za normalizace je stále tak přitažlivá, ale hlavně je to i vizitka toho, jaký šunt vznikal za kapitalismu. Ukazuje se, že když se do autentické reflexe doby zamotá jednak ideologie, se svým až bizarně plochým světonázorem, je to obdobný kýč (byť jde jen o tzv. zábavu), jako když se do svobodné tvorby zamotají peníze. Jestliže jsou tím hlavním motivem, produkují pouhý brak.
Znovu se ukazuje, jak je stále živý myslitel Nietzsche, který ideologický svět zdání (křesťanství) tak dokonale popsal. Úplně stejná přetvářka je stále přítomná, jen si ji neradi přiznáváme. Tady je nutné si vzít jako pevný bod naši autenticitu, tudíž se vracet i k Heideggerovi. Ačkoliv neuspěl ve svém hlavním cíli, definovat bytí, povedlo se mu jakoby mimochodem geniálně zanalyzovat existenci. Otázka toho, kdy je člověk sám sebou, kdy jeho pobyt upadá do světa obstarávání, do tzv. nitrosvěta řečí a trhu, je vlastně zcela věčná. Každý z nás je vržen do existence a záleží na něm, jakou míru autenticity si dokáže uchovat.
Upadání do existence je přirozený jev, nelze se bez něj obejít, je nutné se o sebe „starat“. Právě toto obstarávání je hlavním motivem, proč se často vzdáváme sami sebe. Necháme se tzv. koupit, staneme se sami zbožím, jak to kdysi popsal Marx. Záleží, kam jsme ochotni zajít, jestli nám stačí jen málo a uchováme si autenticitu nebo ne. Staneme se zbožím na trhu, nebo se staneme nástrojem řečí. Ty se běžně vedou, jsou tmelem pospolitosti, ale když jim propadneme, ztrácíme svébytnost. Krásné řeči se zaobalují do proklamací, které manipulují svět. Přirozený svět vykořisťování se náhle změní v ideologický svět zdání.
Většina lidí strašně ráda žije v kýčovitém snu. Zbavují se tak úzkosti, která je původním jevem naší existence. Být autentický ale neznamená skrýt se před světem nebo lpět na tradicích (abych se zbavil úzkosti), naopak je to snaha o to být tím, pro co mám vnitřní dispozice. A nenechat se omámit řečmi (ideologií), ani se zaprodat na trhu (stát se zbožím), nýbrž dělat to, co přináší naplnění. Neskrývat se za identitu rasy, národa nebo pohlaví, ale využívat své geny, výchovu a prostředí. Takový model společnosti je úplně jiný, než ten, který dnes zažíváme, protože klade důraz na každého v jeho přirozené svébytnosti.
Jde v podstatě o hledání míry mezi autenticitou a tím, že naše existence se vždy nutně realizuje ve světě. Musíme se starat, komunikovat i chodit na trh, ale to neznamená, že musíme upadat. Je úděsné, co s lidmi dokázala udělat normalizace, buranský svět zdání, kdy primitivní lež byla pravdou, které nikdo nevěřil. Stejně tak je odporné, co z lidí dělají peníze, hlavně tam, kde platí jiné hodnoty. Komerce lidi zplošťuje, i z chytrých dělá hovada a oni se už na nic nezmůžou. Nalhávají si, jaké žijí úžasné životy, i když už dávno nejsou sami sebou. A pak čumějí na zvěrstva typu seriál Chalupáři nebo na Netflix, aby zaplašili úzkost...
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Nesmrtelné Otázky Václava Moravce
Ředitelé České televize se celkem pravidelně střídají, ale Václav Moravec a jeho Otázky zůstávají: Je na tom až něco zvrhlého, když si uvědomíme cestu mladého novináře k dnešní konformitě.
Jan Klar
Když koně umírají na Taxisově příkopu
Tuším, že to napsal K. Čapek, že vrchol animální krásy ztělesňuje hlava německého ovčáka a nejsem si jistý, že možná dodal, že i hlava tygra. Já bych k tomu přidal zjev závodního koně, před dostihem, jak jsem ho vídal
Jan Klar
Poplatky ČT a ČRo je holý masochismus
Vynechám Českou televizi a její angažovanou bezduchost (zejména ve zpravodajství a publicistice) a napíšu něco o rozhlasu, na něhož platím taktéž povinné poplatky.
Jan Klar
Utrýzněná moderátorka Linda Bartošová
Ten utrýzněný tón, který žadoní o pozornost, jako kdyby byl pro dnešní mladé ženy typický. Asi bych si dalšího „munchovského“ výkřiku nevšiml, kdyby se jistá Linda Bartošová
Jan Klar
Pár špatných momentů Česti Strakatého
Všiml jsem si, že i ti nejlepší z tzv. mileniánů, kteří jsou mezi námi, trpí určitým neduhem. Ten neduh se projevuje vždy, když se začnou vztahovat ke svobodě, většinou totiž vůbec neví, o čem mluví.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Skončí Veselý v Radě ČT za urážky Vášáryové? Ani nevím, kdo to je, říká herečka
Slovy člena Rady České televize Lubomíra Xavera Veselého vůči bývalé velvyslankyni v Rakousku,...
Flandry jsou opět naše, hlásají separatisté. S africkou modelkou na plakátech
Krajně pravicová strana Vlámský zájem dlouhodobě usiluje o odtržení severní části Belgie. V kampani...
Prodavač si ve stánku zapojil svůj terminál, řeznictví okradl o sedm milionů
Mezi milionáře se svojí zlodějskou pílí vypracoval muž z Tachova, který podle policie...
Novorozená štěňata kdosi hodil do kontejneru, ujala se jich adoptivní matka
Šest asi dvoudenních štěňat někdo vyhodil do kontejneru na okraji Zbraslavic na Kutnohorsku. Z...
Pronájem bytu 2+1, 106 m2, Frýdek-Místek, ul. náměstí Svobody
náměstí Svobody, Frýdek-Místek - Místek
16 000 Kč/měsíc