Deník spisovatele - banalizace kultury, v tom fakt nejedu...
Moje babička ráda četla romány Vlasty Javořické a já to bral jako úplně normální oddechové čtivo pro ženy. Nic proti triviální literatuře, která má přinést oddech a zábavu, nic neřešit, dovést čtenáře k happy endu a dát mu naději, že svět je v pořádku. Pokud ovšem i dnes mainstreamová literatura se odehrává v podobném duchu, tedy velmi naivním až banálním, typu románů od Radky Třeštíkové nebo od Patrika Hartla, je to projev úpadku celé české kultury.
Ten efekt se totiž rozšířil do všech sfér. Nenáročnost, podbízivost, zábava a bezmyšlenkovitost. Svobodná společnost připomíná protrženou hráz, která rozlila průměr do všech oblastí, semlela vše, co jí stálo v cestě, každý výhonek, náznak kvality, jako velká voda. Naše kultura, zvlášť ta mediální, je obrovská kvantita banalit, omletých klišé a sladkobolných frází, kterou neustále recyklujeme a nechápeme, že jsme jako prvoci, kteří zapomněli, že se chtěli stát delfíny.
Upřímně mě unavuje to věčné omílání téhož, s vážnou tváří, jako že velký umělec podává svědectví. Myslím, že základem je odvaha, být jiný, dělat něco nevšedního a možná kvalitního. Kvantita přináší nudu, tu ať si užije většina, kvalita je cesta, jak naplnit existenci. Pro mě osobně je základem jít do centra dění. Na bulvár světa. Zintenzivnit prožitek, ukázat život v neotřelých situacích. Takových, které odhalují pravdu, protože jsou na hraně skutečnosti.
Co to znamená být na hraně skutečnosti? Je to podle mě prožitek v plné síle, bez korekce rozumu. Co já vím, jestli je scéna, kdy se objeví šotek pseudochlapa, pravdivá? Prostě ji prožívám, nemám čas se divit nebo pohoršovat. Zhodnocení přenechám čtenáři, který při čtení zváží, co se vlastně stalo. Fikce se mísí s realitou, tak jako se mísila vždycky, jen ještě mnohem intenzivněji. Dějí se nám nečekané, absurdní věci, ale umění je dnes nepopisuje.
Důležitá je ovšem opravdovost. Pokud je to až příliš násilné, okaté nebo surreálné, ztrácí to uvěřitelnost. Popisovat sny je banální, víme přece, že sen je sen, ale když se něco snového opravdu děje ve dne, je to pravdivé. Kolikrát to někdo z nás už zažil? Nějaký šotek, divný úkaz, nepochopitelnou situaci, zcela mimo mísu? Není důvod nevěřit, že někdo zažije, že mu oživla nafukovací panna, protože jinak se její protivné chichotání vysvětlit ani nedá.
V literatuře se s fantazií pracovalo vždycky. Dnes už nejde o fantastičnost anebo o magický realismus s jeho pohádkami. Zásadní je civilnost, naprostá samozřejmost virtuality. Žijeme s ní stále, doma nebo na ulici, v ložnici nebo na záchodě. Když vás někdo virtuálně pomluví, musíte s tím žít, jako s čímkoliv jiným. A přesně to by mělo umění vyjádřit a zintenzivnit, až na hranu skutečnosti. Jako protiváhu všeobecné banality, která z nás dělá neživotné figurky…
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Deník spisovatele – být pan Flégr dávno bych spáchal harakiri…
Koronavirus odhalil v úplné nahotě, v jaké bezfaktičnosti vlastně žijeme, stačí si vzpomenout, jaké předpovědi vypouštěli z úst různí experti, dokonce vědci, žít v čestnější společnosti, museli by už dávno spáchat rituální
Jan Klar
Deník spisovatele – nový progresivní člověk „Homo hygienicus“
Na prvním místě stojí ochrana a bezpečnost, stát jako velký šéf, etatismus, de facto matriarchát, žádné riziko, hravost nebo originalita nemají dnes ve společnosti místo. Pandemie jen odhalila do mrtě kostí,
Jan Klar
Deník spisovatele – strhněte ten kus hadru z prezidentova obličeje
Záběr prezidenta, který po vážných zdravotních komplikacích (kdy trávil čas na jednotce intenzivní péče) přijal první hosty, jako by byl symbolem defektnosti dnešní doby. Starý vetchý muž, který se málem potkal se smrtí,
Jan Klar
Deník spisovatele – páni Fendrych a Fischer úplně ztratili rozum…
Už dlouho je nabíledni, že portál Aktuálně.cz není ani tak mainstream, jako spíš tendenční médium, které propaguje levicový progresivismus. I tady zjevně platí, koho chleba jíš, toho píseň zpívej,
Jan Klar
Deník spisovatele – muži, co hlásají feminismus, nejsou normální
Byly časy, kdy mne mírně udivovalo, když nějaký muž, třeba na sítích, sám sebe prohlásil za feministu a příznivce genderismu. Ta přemrštěná antimužská pozice mi okamžitě připomněla starou psychologickou pravdu,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Von der Leyenová s kampaní navštívila Prahu, na Národní třídě čepovala pivo
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s předvolební kampaní Evropské...
Na čarodějnice padaly teplotní rekordy. Ve Žďáře od vatry vzplála tráva
V poslední den měsíce dubna se na řadě míst koná tradiční pálení čarodějnic. Středočeský kraj však...
Češi chtěli odříznout proruského Ukrajince, zastání našel na Slovensku
Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij, kterého česká vláda minulý měsíc...
Měli „rozjasnit každodenní život v boji“. Pávi vyvolali smršť nadávek na Putina
Vedení zoologické zahrady v ruském Lipecku dostalo podivný nápad se taky nějakým způsobem zapojit...