Deník spisovatele – strhněte ten kus hadru z prezidentova obličeje

Záběr prezidenta, který po vážných zdravotních komplikacích (kdy trávil čas na jednotce intenzivní péče) přijal první hosty, jako by byl symbolem defektnosti dnešní doby. Starý vetchý muž, který se málem potkal se smrtí, sedí a dýchavičně mluví přes upnutý respirátor. Ten, kdo mu ho nasadil, byl zřejmě otrávený zdravotnickou propagandou. Namísto toho, aby nosil respirátor ošetřující personál, dle interních pravidel, nasadili kus hadru na smrt nemocnému muži. Ta odosobněnost, technokratismus v praxi, nejlíp vypovídá o tom, kam se posunula celá společnost. Lidský život má menší cenu než jakési mocenské regule.

Ta neschopnost účinně vymýtit Covid se projevuje zvláštní agresí. Místo efektivně zacílené péče o skutečně ohrožené už téměř dva roky plošná státní represe. Stav společnosti je tristní, míra újmy na zdraví občanů už dávno převýšila ochranu před virem. Nemá smysl vypočítávat, kolik lidí řeší existenční problémy, rozpad vztahů a deprese, ještě horší je dopad na mladou generaci. Ten, kdo děti má, ví, že je stát obral o dětství, nejen proto, že se jim zpřetrhaly vztahy, že i dnes chodí do školy jen občas, když nejsou v karanténě, ale i tím, jak na ně svět působí. Je to svět odcizených zarouškovaných idiotů.

Boj o roušky, který se dlouho vede, je z podstaty úchylný. Pokud je něco plošné, vykazuje to vždy díry v systému. Plno lidí nosí tzv. ochranu napůl žerdi a jejich hygiena je životu nebezpečná. Stát selhal tím, že to plošně vůbec vyžaduje, místo toho, aby se efektivně zaměřil na rizikové. Jestli dnes máme stále na půl miliónu neočkovaných starých a rizikových, je to důsledek plošného chaotismu. Kteří lidé skončí v nemocnicích, že? Proč je stát nedokázal motivovat (cukrem i bičem) k tomu, aby se chránili před ohrožením života? Proč místo toho materiálně i duchovně devastuje zcela zdravou populaci?!

Tady si musíme říct, že je to neschopnost státu a jeho expertů. Ambice technokratů, kteří aplikují vědu na živý organismus, kterým je společnost, jsou nehorázné. Kolik expertů tvrdilo, že vir se dá vymýtit, nejlépe tím, když se na pár měsíců (nebo let) zamkneme doma? Kolik jich tvrdilo, že se dá kolektivní imunity dosáhnout pouze očkováním? Chřipkový vir, Covid 19, si ovšem hodlá dělat, co chce. A rozhodně nezmizí, i kdyby se experti postavili na hlavu. Ti chytřejší už rok a půl říkají, že bez adaptace na vir většiny populace to nepůjde. K tomu může sloužit podzimní očkování, ale hlavně posílení imunity.

Jenže díky technokratům nám hrozí úžasný scifi svět. Takový, kde každý podzim nakáží respirátory a lockdown, což při jejich inteligenci může trvat pět či deset let. Mladá generace v tom vyroste a bude zvyklá, že ta sterilita je normální a její imunita bude tragická. Budeme žít ve světě, který hezky ztvárnil Woody Allen ve filmu Spáč. Ve vědecko-technické totalitě, kde lidi kontroluje stát. A když se objeví narušitel, zábavný nešika, bude třeba ho zlikvidovat. Roboti po něm půjdou, různí experti i zmanipulovaní lidé. A jen málokdo pochopí, že nemusí nešiku „milovat" (obdobně jako prezidenta), ale že jde o lidskou důstojnost…

Ukázka z knihy Deník spisovatele