V těchto dnech si připomínáme 25. výročí od dne, kdy byla Česká republika přijata do Severoatlantického paktu, tedy NATO. Neměli bychom ale zapomenout na 30. výročí podepsání tzv. Budapešťského m
O co šlo? Šlo o trojici mezinárodních dohod podepsaných 5. prosince 1994 Ruskem, Spojenými státy a Velkou Británií v maďarském hlavním městě Budapešti, které poskytují záruky bezpečnosti a územní celistvosti Bělorusku, Kazachstánu a Ukrajině výměnou za připojení se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Jejím důsledkem bylo, že tyto tři státy se dobrovolně zbavily všech svých jaderných zbraní. Do konce roku 1996 pak byly všechny jaderné zbraně z Ukrajiny odvezeny do Ruska k demontáži.
V memorandu se signatáři zavázali mimo jiné respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině, zdržet se použití ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické směřování, zdržet se použití jaderných zbraní proti Ukrajině, řešit případné použití jaderných zbraní vůči Ukrajině na půdě Rady Bezpečnosti OSN či vzájemně konzultovat vzniklé nejasnosti ohledně zmíněných záruk.
Odstavec 4 této dohody uvádí: „Ruská federace, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké znovu potvrzují svůj závazek usilovat o okamžitou akci Rady bezpečnost OSN s cílem poskytnout podporu Ukrajině jakožto státu, který nevlastní jaderné zbraně a je signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud by se Ukrajina stala cílem agrese nebo hrozby agrese, při nichž by byly užity jaderné zbraně“.
Smlouvu podepsali William Jefferson Clinton, John Major, Boris Jelcin a Leonid Danylovič Kučma.
Asi každý dnes cítí že tato, ve své době glorifikovaná smlouva, se nakonec ukazuje jako nesmysl. Rusko napadlo Ukrajinu, ale dokud nepoužije proti ní jaderné zbraně OSN ani nemusí zasahovat. A i kdyby je použila OSN by nakonec zasáhnout nemohlo, neboť v Radě bezpečnosti má Rusko právo veta a návrh jakékoliv akce by blokovalo. A asi dnes každý cítí, že kdyby se Ukrajina v r. 1994 nepodrobila nátlaku USA a Velké Británie a jaderné zbraně si ponechala, žila by dnes v pokoji a míru, neboť ani pan Putin by si netroufl Ukrajinu napadnout. Typická ukázka toho, že cesta do pekel může být dlážděna dobrými úmysly.
