O čem se na mateřské nemluví...?

Ještě než začnete číst a vkládat komentáře typu, že si nevážím toho co mám,  vás chci ujistit, že vážím a že své děti bezmezně miluji....:) Takže o čem se tedy nemluví, nebo maximálně šeptá se sousedovic psem?

- O tom, že jsou chvíle, kdy jsem pro své děti nebezpečná..Pochopí  ti, kdo mají doma minimálně dvě ratolesti s malým věkovým rozestupem a jsou s nimi 24  hod.denně

- O tom, že jsou dny, kdy večer vypiju sedmičku vína.. Sama.. Myslím, že jeden z těch dnů je právě dneska

- O tom, že chci někdy řvát. Hlasitě a hystericky..Už jenom z toho pomyšlení mě příjemně bolí hlasivky.

- O tom, že když ráno vstanu, s hrůzou počítám, kolik hodin zbývá do večerníčku. Večerníček mám moc ráda... je mou každodenní motivací..

- O tom, že někdy závidím kamarádkám s jedním dítětem. (Děkuji Bohu za to, že mám dvě a zdravé!)

- O tom, že nemám ráda lidi, kterým vadí mé řvoucí dítě v kočárku a druhé, které zabírá moc místa se svým umělohmotným kolem (No, není vás málo...:) )

- O tom, že práce mě občas baví víc... Nejvíc mě baví, když můžu pracovat s nimi...:)

Tak, dneska je prostě moc náročný den, stejně jako těch 190 předchozích.. No, jdu se omluvit svým dětem a slíbit jim, že se polepším..:)

P.S. vím, že riskuji, že se se mnou teď přestane bavit  i ten zbytek přátel, ale možná díky tomu článku získám nové, co jsou taky občas na Bohnice...