To, že ženská je chlapovi ve všem nadřazená je pravda odvěká, ale neznamená to, že je ženská chlapštější chlap. Všechny legendy ukazují ženy nejen jako symbol krásy, ale také síly a nezávislosti, takže jak to vlastně je?
Samozřejmě my, ženy, jsme ztělesnění něčeho naprosto dokonalého, nevídaného a ohroženého, jsme opravdu silné, nezávislé, statečné, neústupné - zkrátka takové skály s méně vráskami a menší váhou. Dokážeme využít všech zbraní, co nám příroda nadělila, abychom dostaly přesně to, co chceme, minimálně drink na účet podniku. Dokonce nám nedělá problém se poprat, vždyť to není zas taková bolest, musíme přetrpět mnohem horší, přímo pětihvězdičkové bolesti. Jenže stejně jsme ženy. A to není výmluva, to je prostě úder, poslední slovo a zákon vyšší než Ústava, kterým končí veškeré obviňování.
Jenže ačkoli jsme lepší a drsnější než chlapi, kteří se nás bez našeho souhlasu nesmí ani dotknout, jsme stále ve spoustě případů viděny jako jemné, éterické a vesměs křehké bytosti, které by mohl rozfoukat jemný větřík. Takhle nás popisují některé knihy a filmy a tak se také často cítíme, když jsme samy. A když máme právo se takhle cítit. Nebo spíš, když máme čas, cítit se křehce a zranitelně.
A přesně tohle je ta chvíle, kdy té svojí křehkosti můžeme využít a žádat na všech úlevy a pomoc. Nesnažme se to popírat, já si neumím představit ženskou, která otevře každou zavařovačku, na kterou si ukáže, aniž by měla pocit, že si z té síly vynaložené na jedno otočení víčka necvrnknou do trenýrek. A věřte, že i lahve mají někdy dost záludné závity, zvlášť pokud máte ruce namazané levandulovým krémem na suché ruce.
Heslem "já jsem ale holka" je docela výhodné se ohradit i v případě, že nemáme řidičák (jako autorka článku) a všichni známí nám pořád předhazují, že bez řidičáku budeme naprosto nemožné, v podstatě jako ochrnuté (zvláštní, že za téměř 20 let jsem si vždycky nějak poradila, případně jsem zlanařila někoho s autem) a s řidičákem budeme správné. Ale nikdo už neposlouchá, že se bojíme, a že nemáme auto. Ale i tak se nakonec smíří s tím, že "je to holka a bojí se toho no" a vůbec, ženský jsou přece za volantem hrozný a lepší, že alespoň ta jedna se rozhodla nebrzdit už tak pomalý provoz na D1. Chlapi jsou přece bezva řidiči, né? A chtěla bych vidět, jak správnej chlap s pekáčem buchet (jedno jestli na břiše nebo v břiše) odmítne autoškolu, protože se bojí. To by ho všichni šikanovali. Příroda má prostě svoje pravidla a nejslabší máte padáka.
A v neposlední řadě je tu sport. To je takové heslo samo o sobě. Upocený chlapi, blbý pravidla - mužská záležitost. Ano, existují mraky žen, které sport milují a dokonce nás, které sportem opovrhujeme, je menšina, jenže to je přesně ta menšina, které je toto adresováno. Tak tedy, sportovkyně, přestaňte číst. Vy ostatní líné kůže a opozice sportu, souhlasíte se mnou, že je naprosto bezvýznamné a unavující juchat nad výsledky hokeje, který stejně všichni sledujou pouze při mistrovství? Minimálně ženy tohle dělají (až na výjimky, mé drahé spolužačky), takže celý rok netuší, co je to ofsajd a zakázané uvolnění (termíny, které jsem nikdy nepochopila a v pohodě bez nich dokážu žít), ale ve chvíli, kdy začne mistrovství, jsou z nich pasivní hokejistky, nejvěrnější fanynky a hlavně oddané Češky, které v dresu a s českou vlajkou na čele rozjařeně jedou sledovat zápas ČR - Bůhvíkdo. Hokej patří chlapům a věrným holkám, ne pipinám, co chtějí vypadat jako správné holky. Já například netuším, kterou stranou hokejky se hraje. Dobrá, přeháním.
A kolik tady bylo hrdinek, které nedělaly nic, nic neuměly a přesto jim svět ležel u nohou? Stačí říct jediný film. Snídaně u Tiffanyho - kdo zná, pochopí, kdo nezná, ať se podívá. A co taková Marilyn Monroe, Paris Hilton či její česká obdoba Agáta Hanychová? Ženská vedle ženský.
Když to tedy vezmeme kolem a kolem a dokola a ještě jednou to otočíme, vyjde nám z toho všeho, že ta báječná trucovitá stvoření, která chlapi obdivují a slintají nad kalendáři s nimi (čti: ženský), si dělají, co se jim zachce a co nechtějí a nemusejí dělat, nechají na chlapovi.
Stay feministka.
