Stavba roku a zkažený den.

Když jsem si včera přečetl článek „Soutěž Stavba roku 2009 zná své vítěze“ měl jsem pokažený den.   Citi Park Jihlava, který je, nejen podle mého mínění, vředem historického centra města, stejně jako známý Prior na náměstí, by se odporné porotě nejspíše  líbil i na nádvoří pražského hradu.   V dnešní době je asi volba mezi penězi a  historickým dědictvím  jednoduchá. 

                        Tím „v těsném sousedství historického centra“  je degradace  historických hradeb na stavební materiál, za který by město mohlo ještě něco utržit. Jestli se City Park chtěl stát dominantou Jihlavy na úkor historicky cenných památek města nedovedu posoudit. Jestli turistický ruch je zaměřen na nákupní centra,  potom chápu, že pro někoho může být renesanční dům stará barabizna.  Kdo zná Jihlavu, ví co je Prior, postavený na místě bloku historických domečků.  Prior se trochu snažili zakomponovat do historického centra. Dnešní stavitelé City Parku by Prior postavili o 4tyři patra vyšší, aby VIP hosté kavárny na střeše měli výhled na celé historické jádro města. Byl by pochopitelně i širší a delší, aby byl ekonomicky zajímavější.

            Nemám nic proti obchodním centrům jako takovým. Je to trend doby a spousta lidí jde na celý den do nákupního centra místo výletu do přírody.  Možná je to lepší z hlediska přírody. Tolik netrpí.  Vím, že je víc podobných staveb v místech, kde se líbí hlavně investorům, kteří  z něj mají prospěch, případně kulturním barbarům.  Většina z nás slyšela o stavbách v Karlových Varech a okolí. Slyšel jsem co na Slovensku postavili vedle prezidentského paláce.

            Pokud by City Park byl přilepen na druhé straně údolíčka a byl nižší, jak slibovali investoři při schvalovacím řízení, určitě by neznehodnotil historickou tvář města.  Nevím, zda porota vybírala jenom podle fotografií. Ty které jsou součásti na začátku zmíněného článku jsou pěkné. Vybírat podle fotografií mi připomíná volbu Miss některé muslimské země, kde jsou soutěžící dívky celé zahalené.  Pokud porota vybírala  tak, že objekty viděla nejen na fotografii, ale i na vlastní oči, pak by někdo mohl říci, že mají úroveň majora Terazkyho z Černých baronů.