Kdo po tobě kamenem ty po něm chlebem?

    Jako malý kluk jsem to považoval za pěknou pitomost. S léty jsem dospíval k názoru, že něco na tom je. Teď vím, že je to pitomost pokud….  

   Pokud se takto zachováte mezi slušnými lidmi, tak to platí. Slušný člověk, který po vás hodí kamenem a vy to oplatíte chlebem se zamyslí a potom i zastydí. Takový člověk si příště rozmyslí házet kamenem. Má to výchovný účinek. Pokud však ten, kdo hodí kamenem je rozený darebák pak takové chování považuje za slabost a příště si vezme větší kámen a když dobře trefí nebudete mít možnost po něm chlebem pokud bude po vás. Slušných lidí je ve společnosti v souladu s normálním rozdělením asi dvě třetiny a dalších asi 17 procent je nadprůměrně slušných. Zbývá asi 15 procent podprůměrně slušných – spíše neslušných a dvě procenta rodilých darebáků. Definice co je slušný člověk je mimo rámec článků a je úzce spjata se stavem společnosti s prostředím a dobou. Například dle měřítek společnosti ve středověku slušný člověk věřil, že slunce obíhá kolem země a kdo tomu nevěřil byl kacíř. 

      Technicky vzdělaný člověk ví, že vše platí za určitých podmínek v určitém prostředí. Pokud není jednoznačné za jakých, pak je  třeba podmínky definovat nebo upřesnit.

      Proto „Kdo po tobě kamenem ty po něm chlebem“ platí  jenom mezi slušnými lidmi.

      Ve více případech  se ve společnosti promítají zákonitosti technických věd. Stejně platí tři základní zákony Newtona. Zákon zachování hmoty a energie je obdobou zachování majetku a moci. Pokud někdo ztrácí moc, ztrácí i majetek a pokud někdo ztrácí majetek, ztrácí i moc. Že těleso zůstává v klidu, nebo rovnoměrně přímočarém pohybu platí o i tělesu, kterým míníme člověka. Pouze síla-motiv docílí, aby člověk vykonával nějakou činnost. Ať mluvíte do kamene ležícího na cestě jak chcete dlouho neuhne, ale když ho nakopnete letí.  O zákonu akce a reakce snad není třeba ani mluvit.