Tak nám jel předseda největší opoziční strany studovat zahraniční zkušenosti. Protože ČSSD neoplývá navzdory ztraceným miliardám v cause Orlen financemi, musel mu cestu zaplatit diktátorský režim v Sýrii. A jako vždy, může za to ODS.
Když hřímal Gottwald z jednoho pražského balkonu, navíc jiného, než nám později soudruzi vtloukali do lebek, mnoho lidí si balilo kufry a další tisíce byly upřímně nešťastné. Když se vracel ze své syrské tzv. neoficiální mise pan Paroubek, byl velice nešťastný on. Místo milicionářů na něj na letišti čekala kohorta ironických novinářů. Neskládal však ruce do klína, ale s odulou tváří a vztekem se zalykající přítomným sdělil, že jejich přítomnost je zapříčiněna PR agenturou zlého ODS. Cesta to prý byla studijní, prý taková, jako každá jiná. Opravdu?
Velkou neznámou je, co tato cesta, kterou platila syrská organizace Baas, mimochodem bratrská varianta obdobné strany jistého pana Saddáma z Iráku, měla znamenat. Co se asi měl pan Paroubek od jednoho z posledních fašisticko komunistických diktátorů a věrného dodavatele zbraní a financí palestinským a arabským teroristům naučit? Že by to byla revoluční strategie a taktika, jak v centru Evropy vybudovat Parobkovskou dynastii Assadovského typu? Také tam možná vůdce sociální demokracie studoval, jak zavírat či v tichu odstraňovat své režimní oponenty. Nejspíše se domnívá, že mu to jednou přijde vhod. Že přeháním? Pan Škoromach se přece nechal v našem největším veřejnoprávním médiu slyšet, že doufá ve využití Paroubkových syrských poznatků ve stranické práci. Možná to myslel ironicky, nebo se naopak těšil, že tyto poznatky bude moci i on tvůrčím způsobem uplatnit. Ještě existuje jedna varianta – mohl se toho zhrozit.
Ten konec února se nám ale zkomplikoval. Topolánek ocenil v USA pány Mašíny, čímž vybudil oblaky páry z oblasti sockomunistických stran a na druhé straně si nám pan Paroubek zakolaboroval s panem Assadem. Ty osmičky jsou vážně nebezpečné, i když o nich hovořil Klaus. Možná by bylo diplomatičtější, kdyby pan Paroubek tvrdil, že toto je jeho opožděná svatební cesta, kterou musel zaplatit syrský diktátor prostě proto, že nikdo jiný z jeho zajímavých přátel mu ji zaplatit nechtěl a on sám na ni neměl, i když má. Pan Assad pana Paroubka navíc obdivuje, takže ho přijmul se státními poctami. Co že tam potom s ním dělal pan Zaorálek? Prý tam byl na kukačku.
