Pan Špidla opět projevil ochotu se ujmout nevděčné a opovědné funkce eurokomisaře i v dalším období. Ovšem pokud mu tento vysněný a půlmilionem měsíčně honorovaný post nezkazí zlovolný president Klaus svým vytrvalým odmítáním podpisu pod Lisamonskou smlouvou. Jmenovaný občan má zcela jistě před ostatními kandidáty do Bruselu řádně nakročeno. Pánové Vondra i Švejnar jsou na tom mnohem hůře.
Pan Špidla se dostal do vrcholné politiky jako slepý k houslím. Jeho starostlivý výraz spící pany a velice podobný slovník mu předurčily vrcholové místo na politickém sluníčku, protože si každý myslel, že jde o neškodného trumberu. To druhé se později potvrdilo na celé čáře. S jakým pohrdáním asi musel ze své dvoumetrové výšky na toto fyzické nedochůdče hledět pan Zeman, když mu uvolňoval post. Stejně nevěřícně na něj tehdy při televizní diskusi koukal i Václav Klaus, když slyšel hovořit pana Špidlu o faktu, že tu zdroje jsou. Ze své pozice vrcholového ekonoma mu tato věta připadala děsivě hloupá a nevěřil, že by ji mohl někdo rozumný brát vážně. Bohužel nejsme zrovna rozumným národem, o čemž svědčí jak tehdejší výsledek voleb, tak i fakt, že nejtragičtější a nejneschopnější ministr financí za posledních 40 let, pan Sobotka, patří v průzkumech k nejobdivovanějším politikům u nás. Po roce premiérování se v ČSSD ukázalo, že bude třeba nového pana premiéra někam uklidit. Jeho jinak vysoce pozitivní nechuť ke komunistům nedala spát bývalým straníkům, nyní už ve vysokých funkcích socialistické partaje. Dluhy, nasekané za jeden jediný rok, také mrazily v zátylku. Politické hochštaplerství zase bralo body. Tehdy přišel jako na zavlolanou post v Bruseli. Podle starého dobrého komunistického zvyku, když se chceš neschopného zbavit, vykopni ho výš, putoval pan Špidla do zemí Beneluxu a na jeho místo nastoupil bývalý absolvent střední železničářské.
Je snad ironií osudu, že se stal pan Špidla eukomisařem pro zaměstnanost a pracovní příležitosti. Pokud si čtenáři pamatují, za doby jeho premiérování byla u nás nezaměstnanost ještě o min. 50 tisíc nezaměstnaných vyšší než dnešních krizových dnech. Proto jsme už tehdy mohli tušit, co nás čeká po několika letech i v evropském měřítku. Ono se totiž ukázalo, že podobným zůsobem vybírali a vybírají eukomisaře i v jiných zemích. Určitě vtéto praxi nejedeme sami.
Na druhé straně byl Špidlův post celkem neutrální. Také působení tohoto pána v Bruselu nevidí autor nijak zle. Snad kvůli tomu, že za zadkem neměl pana Škromacha, hovadin, které pan Špidla prosazoval, nebylo tolik, jak by se na první pohled zdálo. Sice se jeho tvář ocitla na billboardech ve Švýcarsku s textem ve smyslu „Špidla tě pozoruje“, když tam diskutovali o jistém průniku EU zákonností. Ale prý to dobře dopadlo. Tedy Švýcaři zůstali Švýcary. Také jeho nařízení o zúžení výstřihu německých číšnic při pivním oktobrfestu, vyvolalo spíše nevěřící úsměv. Autor je zvědavý, zda a jak to někdo bude respektovat. To EU komisař pro zemědělství nebo ten pro životní prostředí jsou jiní sekáči. Škody jdou díky jisté omezenosti či fanatičnosti obou jmenovaných do miliard EUR. I my jsme se o tom mohli mnohokrát přesvědčit (viz ohnuté banány a rovné okurky). Naposledy například v bramborářství. Naši jezeďáci se už tetelili blahem, jak budou pěstovat resistentní geneticky upravenou nekonzumní průmyslovou odrůdu Amflora. Škrobaři se zase těšili, jak z tohoto bramboru budou vyrábět poměrně žádanou surovinu, vytřískají nějaké finance, které je snad na několik let udrží nad hladinou. Ale sklaplo jim. Bohužel, milá hlíznatá rostlina byla obohacená přidaným genem nptII, což je gen, který je v přírodě
velice hojný. Každý gram naší ornice ho zhruba obsahuje v počtu 106 . Proto také panel 21 předních evropských vědců označil tento gen jako neškodný, což se mimochodem ukázalo i během mnoha let intenzivních zkoušek. Evropský komisař pro životní prostředí, pan Dimas, ale dal přednost výkladu Přátel země, a brambory zakázal se zdůvodněním, že se tím zabrání šíření onoho „škodlivého“ genu. (Alespoň vidí mnozí horliví zastánci Lisabonské smlouvy, jak je možné jednat o záležitostech české Vysočiny konkrétně v Řecku. A bude hůř, nepravil jenom Klaus.) Z tohoto úhlu pohledu byl pan Špidla dobrým komisařem. Alespoň držel pusu a neškodil. Autor si myslí, že v tomto ohledu by v budoucnosti byl mnohem lepším komisařem, než například pan Švejnar, který je v Americe známý svým spíše levicově marxistickým pohledem na ekonomickou současnost, nebo pan Vondra, propagující často hrůzyplné myšlenky a taktiku pana bývalého presidenta Havla.
Co se však stane, když Klaus nepodepíše lisabonský nesmysl a naše republika ztratí významný post eurokomisaře? Asi vůbec nic. On totiž eurokomisař pro svou zemi už z povahy funkce nic dělat nemůže. Tedy některý ano, ale to není náš případ. Proto je onen post pro kotlinku v srdci Evropy asi tak užitečný, jako byla kdysi pro pracujícího Ustřední rada odborů nebo jsou dodnes pro pány mužské bradavky.
Pozn. Autora: V případě, že podepíše, hlasuji pro Špidlu!
