Některé dny jsou krásné, jiné obyčejné, občas se potýkáme s horším dnem a potom jsou tu ty špatné - černé dny, kterých je naštěstí nejméně. A stejné je to i s lidmi.
I když v životě neovlivníme to, koho potkáme, můžeme si vybrat s kým zůstaneme. Ať už ve vztahu, v kamarádství nebo v práci.
Já jsem Střelec, můj život to jsou časté změny a s tím spojené i poznávání nových a nových lidí. Možná právě proto nemám problém opustit ty co mi ublíží nebo ty, se kterými se dlouhodobě necítím dobře.
Život máme jen jeden a každý nový den je dar a zázrak! Tak proč si ho kazit někým, s kým vám není dobře, když po světě chodí tolik lidí naladěných na stejnou vlnu.
Měli bychom se tedy obklopovat těmi, s nimiž se cítíme pohodově, být s tím, s kým se nemusíme přetvařovat a chodit do společnosti, ve které můžeme být sami sebou.
Kdo mě zná, ať už osobně nebo čte mé články, tak ví, že jsem věčný optimista a v jádru pacifista. Snažím se v životě i na životě vidět hlavně to hezké a na to ošklivé zapomenout (jak na zážitky, tak na lidi).
Můj život nebyl vždycky procházka růžovým sadem, ani moje zrzavé dětství, ale já to ve svých vzpomínkách jako růžové vidím, protože vzpomínám jen na to hezké. To ošklivé jsem díky Bohu z hlavy nějak vytěsnila.
A s lidmi to dělám úplně stejně.
Mám ráda všechny, které ve svém životě potkávám. A že jich za ta léta tady i v Itálii nebylo málo. Ale časem si své známé a přátele ,,škatulkuju" podle barev. Až s odstupem času totiž člověk zjišťuje, jaký ten jeho partner, přítel, kamarád nebo známý opravdu je.
O některých kamarádkách, které znám od dospívání můžu s určitostí říci, že jsou bílé jako lilie. Jsou tak strašně hodné až ... . I když je někdo zradí, odpustí mu a pomůžou poprvé, podruhé i potřetí. Vnitřně je to sice trápí, ale neumí říci NE!
Jiné kamarádky dávám do škatulky ,,růžové." Ty mají vždy úsměv na tváři, jsou milé a neublížily by ani nepříteli, ale dokáží se vzepřít, když je na nich páchána nespravedlnost.
Fialové holky jsou tak trochu zlatokopky a materialistky. S těma se nestýkám. Nebaví mě povídat si o značkovém oblečení, o autech a o chlapech, ze kterých může něco ,,kápnout."
Já se řadím do skupiny červených. Srdce máme stále aktivní ... láskou nebo nasraností. Ano, jsem sice mírumilovný člověk, ale jak mě někdo vytočí, mám rudo a ,,rvu se jak eskymáckej pes." Červených lidí znám také dost.
Zrovna včera jsem koukala na moji malou kamarádku, která je taky Střelec a řadím ji do červené škatulky. Ona je celá já před třiatřiceti lety. Srdce jí kouká z očí, potřebuje lásku blízkých, mazlení a objímání, ale jak ji někdo naštve, zatne zuby a musí to ze sebe ,,vybít."
Po červené přichází modrá, barva kterou mám ráda, ale která neprojevuje tolik city. Modří jsou dobří, jsou to lidé s velkým a dobrým srdcem, jen ty emoce neumí dát tolik najevo.
Nakonec jsou tu barvy tmavé, které ze svého života mažu. Tihle jedinci sledují ostatní (ať už v životě nebo třeba jen na Facebooku), moc s vámi nekomunikují, ale pomlouvají vás u společných známých. Zapšklost, přetvářka, pomluvy, závist, nepřejícnost, to jsou typické rysy, které časem vyplují na povrch, i když se on či ona tváří z počátku jako ta nejkrásnější ,,duha."
Často jim skočím ,,na špek," protože já duhu miluju. Otevřu jim sebe i můj život jako knihu a po čase poznám, jaká to byla faleš a intriky. Chvilku mě to mrzí, ale hned jak je vymažu ze svého života i z hlavy, je mi zase fajn.
Michael mi říká, že jsem šťastlivec, protože dokážu na to (a na ty) špatné zapomenout a ošklivé vzpomínky přemazat hezkými maličkostmi.
Díky Bohu je to tak, i když to nejde hned. Člověk se vždycky chvilku trápí. Ale pak - časem a hlavně s přibývajícím věkem si vždy uvědomím, že žít je privilegium a kazit si krásné dny falešnými lidmi je fakt blbost.
Život je krátký a svět není černobílý. Je barevný a nádherný jako rozkvetlá jarní louka, jen je potřeba to vidět a vyhledávat ,,barevné lidi" co k nám ,,ladí."
Každý jsme jiný a každý máme jiný názor a náhled na život. Buďme tedy s lidmi, co vidí svět ve stejných či podobných barvách a netrapme se tím, že to jiní vidí jinak. Důležité je, aby každý z nás byl v těch svých barvách šťastný, aby žil tak jak chce, s kým chce a dělal to, co má rád a co ho baví.
To je pak to pravé životní štěstí :)
