Sisyfos, Poltergeist a Bludné balvany za rok 2011
Jako první tuto cenu symbolicky obdržel prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc., jenž „šíří rozumné myšlenky a oponuje nesmyslům a blátivým argumentům protivníků zdravého rozumu“, přičemž je „bez emocí podrobuje fundované kritice“ a bojuje tak proti „pošetilosti, lžím a podvodům“. Což by nebylo až tak zajímavé, kdyby se právě v případě lékaře a anatoma prof. Heřta již delší čas neukazovalo, že se čelní představitelé Sisyfa zpronevěřují samotným preambulím klubu. V této souvislosti je obzvláště zajímavé nulté číslo Zpravodaje Sisyfa, kde se mohou čtenáři seznámit s původními cíly klubu Sisyfos, předloženými Ministerstvu vnitra ČR dne 9. 12. 1994, kdež je uvedeno: „Členové společnosti jsou si vědomi, že kdokoli se může mýlit, i oni sami. Mýlit se není ostudné, ostudné je v omylu setrvávat, nepřemýšlet, nehledat pravdu“. Ovšem k tomu se v posledních letech předsednictvo Sisyfa už nehlásí, žádné své omyly nepřiznává. A tak jsem zaslal předsednictvu Českého klubu skeptiků Otevřený dopis, který jsem také ve čtvrtek 2. února 2012 zveřejnil na svém blogu.
Otevřený dopis se týká problematiky fenoménu zvaného poltergeist, který je zařazován mezi anomální jevy. O takovéto jevy se zajímá i české skeptické hnutí, reprezentované Českým klubem skeptiků Sisyfos. Nelibost českého skeptického hnutí tak vyvolala moje publikace Poltergeist existuje!, za kterou mi již jeden ze stoupenců českého skeptického hnutí, zásobující mne kritickými maily, pohrozil sisyfovským Bludným balvanem, v našem tisku označovaným za „vědeckou anticenu“. Zřejmě tedy i já jsem byl součástí oněch 112 nominací, o kterých hovořil RNDr. Jiří Grygar ve svém úvodním projevu k předávání Bludných balvanů Sisyfa za rok 2011, rozdávaných odpůrcům kritického skeptického myšlení. A jak prohlašuje Ing. Přibylová na serveru Českého rozhlasu „Většinou kandidáti oplývají tím, že vykrádají vědecké termíny, berou termíny z fyziky, medicíny či biologie, různě je překroutí, pomíchají dohromady a pak je použijí na propagaci třeba svého výrobku, který prodávají. Žádná kreativita ani nové nápady, které by mohly někoho inspirovat třeba k vědeckému výzkumu, v tom ani nejsou“ (zpravy.rozhlas.cz, 30. března 2012).
Podobnou nelibost příznivců českého skeptického hnutí ovšem vyvolal i článek o hypnóze, který nedávno zveřejnil internetový časopis pro popularizaci vědy OSEL (Objective Source E-Learning), jasně a zřetelně propagující kritické myšlení, v rubrice Behavioralní vědy (viz: Josef Pazdera - Hypnóza existuje, Osel.cz, 27.10.2011). Diskuse ke článku obsahuje i příspěvek skeptika Ladislava Langa, který zde říká: „Nevěřím na hypnózu stejně jako nevěřím na horoskopy nebo homeopatii - a ani tento článek mne přesvědčit nedokázal“ (28.10.2011). I zde je tedy fenomén, který představuje objektivní realitu, příznivcem českého skeptického hnutí jednoduše označován za něco, co vůbec neexistuje jen proto, že to odporuje jeho víře. Což nemá ani v nejmenším nic společného se skutečnou racionalitou, či kritickým myšlením, natož pak s vědou a vědeckými poznatky.
Víru ve skutečnosti nelze aplikovat do kritického myšlení, ba ani do skutečného skepticismu, jako jednoho z nástrojů cesty za poznáním. Nejde zde samozřejmě o víru ve významu náboženství či konfese, ale o víru ve významu přesvědčení (belief), jako posuzování pravdivosti, nebo obecné platnosti. Víra, o které zde hovořím, je náš osobní názor, naše stávající přesvědčení, na které máme všichni nárok a plné právo. Ovšem naše víra v uvedeném slova smyslu (a víra našich souvěrců) byla, je a bude vždy jenom pouhým osobním názorem, odpovídajícím naší výchově a tradicím či hodnotám, ke kterým se hlásíme, ale i našemu vzdělání a dosaženým vědomostem. Obecně zde platí, že každé naše přesvědčení může být jak pravdivé, tak i mylné, pročež naše přesvědčení nikdy není a ani nemůže být zárukou pravdivosti. Jinak řečeno, takováto víra (belief), umocněná skálopevným přesvědčením o vlastní neomylnosti, jež se stává fanatickou a dogmatickou, pak může nakonec přecházet až do paradoxních atributů náboženství.
Jak bylo již výše řečeno, každá dogmatická víra jako osobní přesvědčení (belief) je, mimo jiné, podmíněna i vzděláním a vědomostmi. Jenže za dogmatismem čelných představitelů Sisyfa, formujících názory a postoje celého českého skeptického hnutí, nemůžeme hledat nedostatečnou míru vzdělání. Nejenže dosáhli řady vědeckých a pedagogických titulů, ale ve své profesi jsou považováni za odborníky a mají hluboké znalosti ze svých oborů. Avšak v dobách totality, kdy získávali na vysokých školách své odborné vědomosti, jejich pedagogové v drtivé většině zastávali nekompromisní názor, že anomální jevy, označované za tzv. poltergeista, jsou prostě jen obyčejné pitomosti, které do vědy vůbec nepatří. Odtud de facto pramení dosavadní nechuť čelných představitelů klubu Sisyfos k novodobému výzkumu výše uvedených anomálních jevů, jejichž existenci dodnes popírají. Neboť jak říká německý matematik a popularizátor vědy Thomas von Randow: "Pokud se nějaká teorie šíří dostatečně dlouho a po generace se studentům předkládá jako vědecký názor, stane se z ní všeobecně uznávaná skutečnost, nebo dokonce nezpochybnitelná pravda". Jenže i zde platí, že nebezpečí dogmatismu je možné se vyhnout kritickým myšlením za pomoci starého, dosud ve vědě platného pravidla ad fontes (zpět ke zdrojům, původním pramenům), které zájemce o skutečná, historická fakta, dovede k původním zdrojům. A pokud se pak čelní představitelé Sisyfa i přes viditelné rozpory mezi historickými fakty a jejich přesvědčením namísto poznávání zde zmíněných anomálních jevů nadále jen utvrzují ve svých neměnných názorech, lze za jejich postoji hledat základní rysy neofobie.
Nakonec i docent MUDr. Oldřich Vinař, CSc., coby blogující psychiatr na webu Lidovek a na webu Sisyfa v úvodu svého článku konstatuje: „Členové spolku skeptiků Sisyfos jsou označováni za dogmatické a nedůtklivé staříky“ (Oldřich Vinař - Bojuje Sisyfos s větrnými mlýny? Web Sisyfos, 21.12.2010). A nebyl zřejmě daleko od pravdy ani Jiří Grygar, coby mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Strašného Sisyfa, když s humorem jemu vlastním v proslovu při předávání XIII. Bludných balvanů Sisyfa za rok 2010 označil výbor Sisyfa za „zkostnatělou partu senilních prostatiků“. Vtírá se zde tak jedna opodstatněná otázka: nakolik je možné hledat za dogmatismem čelných představitelů Sisyfa příznaky neofobie, ve významu chorobného strachu z nového? Vždyť každý psycholog či psychiatr nám může potvrdit, že odmítání nového, nebo dokonce strach ze všeho moderního, ke stáří vždy patřily a patřit zřejmě i nadále budou. Ostatně, výsledky nejnovějších psychologických experimentů již prokázaly, že i vzdělaným lidem novost vadí, protože vyvolává dojem nejistoty. Tak jako široká veřejnost má i vědecká obec tuto nelibost nejspíše zakomponovanou hluboko v mysli, neboť obecně platí, že ani objektivní, odborné argumenty, podporující nové nápady či hypotézy, vědeckou obec zhusta nedonutí, aby je akceptovala. Přičemž tuto předpojatost vůči novinkám si většina vzdělanců ani neuvědomuje.
To je také jeden z důvodů, proč se ve většině spekulací kolem anomálních jevů, prezentovaných čelnými představiteli klubu Sisyfos, setkáváme se znehodnocováním reálných faktů v systému postojů a osobní ideologie. Obecně platí, že postoje mají vliv na průběh psychických procesů člověka, přičemž psychologickou důležitost mají především funkce postojů. Centrální postoje mají integrativní funkci, utvrzují tedy jedince ve vztazích, které jsou pro něho psychologicky významné. Postoje mohou upevňovat sebevědomí, přispívat k sebeospravedlňování, či mohou pomáhat překonávat nejistotu, úzkost, tedy i strach z nového, přičemž postoje s takovýmto osobním významem bývají odolné vůči změně. Při znehodnocování reálných faktů v systému postojů se pak objevuje poměrně častá repudiace (z latinského repudio, tj. odmítám) podstatných detailů (odmítnutí, nepřijetí či zapuzení původních nepříjemných detailů nám nesympatických faktů) a skotomizace. Původně řeckým termínem „skotomizace“ se jak v psychologii, tak i v psychiatrii označuje postupný proces neuvědomovaného psychického znehodnocování reálných faktů a vztahů, které se jedinec sám před sebou snaží zastřít, tedy psychicky podmíněné popírání prokazatelných skutečností. Pro lepší srozumitelnost laikům lze na tomto místě citovat poznámku jednoho z našich psychologů, který v internetové diskusi nedávno prohlásil: „Dnešek se vyznačuje neskutečnou skotomizací. Skotom je m.j. medicínský výraz pro výpadek zorného pole, o němž subjekt neví, a v důsledku toho může přijít třeba k úrazu nebo způsobit havárii, i když si subjektivně myslí a je o tom pevně přesvědčen, že vidí dobře. Podobně je tomu při vědeckém poznání nebo zpracovávání názorovém.“
Popravdě řečeno, velkým překvapením pro mne tak bylo vystoupení jednoho z vážených členů klubu Sisyfos, který o letošním udílení Bludných balvanů přišel ráno 3. dubna do vysílání Českého rozhlasu informovat posluchače. Konkrétně do pořadu „Jak to vidí...“, přišel tentokrát doc. MUDr. ThDr. Mgr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph.D., se kterým si povídala moderátorka Zita Senková: „Paní Tereza z Ostravy se vás ptá, pane Kašparů, zda existují fenomény, které nelze uchopit dosud uznávanými vědeckými metodami?“. Max Kašparů, jako psychiatr, teolog, spisovatel a člen klubu Sisyfos odpověděl: „Mohou. Mohou takové fenomény, což je přeloženo jevy, existovat a my je musíme zkoumat. Vezměme si takového poltergeista, což je domácí duch. To tady také běží, byla k tomu vydaná i jedna kniha. Jestliže se vám doma děje něco, na co zatím nelze přijít a nepřijde na to ani majitel domu a nepřijde na to ani pan starosta, tak se to prohlásí za domácího ducha. Všechny jevy, které nemůžeme zatím vysvětlit, musíme zkoumat, ale vždycky se musíme varovat toho, abychom si udělali jednoduché vysvětlení. To je vždycky nebezpečné. Jestliže si udělám jednoduché vysvětlení, je mi jasno a jestliže má člověk jasno, přestává si klást další otázky. A my jsme tu od toho, abysme si kladli vždycky otázky a hledali vysvětlení.“
S tím nelze než souhlasit, já mám stejný názor. Zatím však stále platí, že existence fenoménu zvaného poltergeist je některými členy klubu Sisyfos (včetně prvního majitele sisyfovského Poháru slávy), prohlašujícími se za zástupce české vědecké obce, dosud popírána a nešťastní a zoufalí lidé, kteří se v místě svého bydliště s nepochopitelnými a stresujícími fyzikálními jevy v podání „poltergeista“ setkávali a dosud setkávají, jim jsou zcela lhostejní. Naproti tomu v sousedním Německu je poskytováno poradenství a pomoc pro lidi s nevšedními či mimořádnými zážitky v Psychologickém institutu na univerzitě ve Freiburgu. A jak se zde ukázalo, z celkového počtu 652 klientů, kteří kontaktovali v letech 1996 až 2001 středisko při IGPP (Institut für Grenzgebiete der Psychologie und Psychohygiena), se na odborníky obrátilo 102 nešťastných a vystresovaných osob, které se v té době setkaly s nejrůznějšími projevy fenoménu zvaného poltergeist. U nás však zatím žádný psychologický institut lidem s podobným osudem neporadí, ani nepomůže. Neboť naše vědecká obec (dle mínění předsednictva klubu Sisyfos) je toho názoru, že fenomén zvaný poltergeist vlastně vůbec neexistuje.
Diskuse na iDNES.cz
Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme však, aby diskuse měly smysl. Proto vás prosíme, diskutujte slušně a k tématu článku.
Karel Wágner
Neskutečný propadák České televize
Osmý díl s názvem Lada Lazarová uzavřel seriál To se vysvětlí, soudruzi!, kterému před jeho premiérou 3. března předcházely mimořádné přísliby.
Karel Wágner
Vítejte ve zfalšované realitě !
Video na internetu nemusí vždy zobrazovat realitu. Zrovna tak každá písnička, kterou uslyšíte, nemusí pocházet od některého skladatele. A dokonce ji ani nemusí interpretovat skutečná zpěvačka či nějaký zpěvák.
Karel Wágner
Záhady z České televize
Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.
Karel Wágner
Sabotáž výroby elektromobilů
V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.
Karel Wágner
Jak předcházet jaderné havárii
„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Fico je při vědomí, odebrali mu odumřelou tkáň. Čeká ho další operace
Slovenský premiér Robert Fico je při vědomí, v závažném, ale stabilizovaném stavu, řekla šéfka...
Nova i Prima zahajují předvolební vysílání, nabídnou debaty i rozhovory s lídry
Televize Nova a Prima přešly do volebního režimu. Nova startuje v pátek odpoledne na TN Live první...
Piráti plánují boj s dezinformacemi. Putin má zájem ovlivnit eurovolby, míní
Dezinformace jsou podle vládních Pirátů jednou z pěti největších hrozeb pro nadcházející...
U Charkova jde vše podle plánu, město zatím dobýt nechceme, tvrdí Putin
Ruské síly podle prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!