Už nevědí, kde sebrat na marnotratné rozhazování, a tak se města rozhodla dál nepřemýšlet, jak na svých ulicích organizovat parkování pro s v é občany a hosty co nejjednodušeji. Chtějí naopak rozšířit placené zóny a parkování zdarma takřka znemožnit.
Máme prý si uvědomit, že parkováním svých vozidel zabíráme veřejný prostor a musíme za něj platit. Toho názoru jsou nejen města, ale i Česká parkovací asociace (ČPA), která vznikla letos – aby v budoucnu více ovlivňovala podmínky pro parkování. Můžete hádat třikrát, koho sdružuje a můžete se nechat podat: členy jsou provozovatelé parkovišť, výrobci parkovacích zařízení a projektanti. To by nepřekvapilo, chtějí vydělávat, rýžovat – čím víc placených míst, tím větší kšeft. Ale zaráží, že podle MF Dnes vstoupila do asociace už i některá města. Místo aby nejlepší projekt řešení problematiky nechala vysoutěžit v konkurenčním boji, vytváří se monopol zadavatele a realizátora v jedné „firmě“ – to se budou pokladny vysávat a plnit. A ty provize. Šéf Jihoměstské parkovací a zastupitel za Prahu 11 za ODS Jan Gabriel tvrdí: „Parkování je obrovský problém, kterému v uvozovkách rozumí každý. Chybí tu ale organizace, která by odborníky na toto téma sdružovala.“ Sám autor tohoto výroku ale ví, že už to není pravda.
„Lidé se musí naučit, že nebudou vždy parkovat u vchodu do domu a že parkování je součástí nákladů na provoz vozidel,“ pravil o nás rovněž tento „občanský“ zastupitel. A jistý Petr Veverka, co novou asociaci zakládal, stal se přímo inženýrem lidských duší, když hlásá: „Je potřeba změnit myšlení lidí, kteří si myslí, že své auto mohou postavit kdekoliv a zdarma.“
Soudím, že není třeba naše myšlení měnit. Nemáme ještě mozky tak duté, aby nám někde musel vysvětlovat, že aut je moc, dokonce víc a víc. Nepochybně také chápeme, že placení slouží k regulaci parkování. Ale také vidíme, že pětadvacet let po sametové nikdo moc v centrech nekopl a nezahrál si na krtka, aby jako za humny vybudoval podzemní garáže. Tam zaparkovat problém zkrátka není, a nestojí to vůbec víc než v Česku, kde se však místo mnohdy nenajde.
Ať si asociace vymýšlí, ale ať města platí jen nová řešení a ne a ne nové barevné lajnování a parkovací zařízení. Ať zastupitelé neplatí rýsování a reorganizování ulic, nýbrž řešení vertikálmí – do země i k nebesům.
Nebo se dočkáme chvíle, kdy nějaký filuta přijde s objevem, že každý člověk svým využíváním chodníků, ba dokonce postáváním na nich, zabírá veřejný prostor a musí za to platit. A vstoupit vchodem do domu, kde bydlí, stane se vrcholem luxusu. To teprve bude stát balík !
