Pět důvodů, proč volit Miloše Zemana

Když jsem viděl výsledky prvního kola prezidentských voleb, mojí první reakcí bylo, že stejně jako v prezidentských volbách předchozích, nepůjdu k druhému kolu vůbec. Nechtělo se mi vybírat si mezi dvěma zly. 

Mezi formou bez obsahu a obsahem bez formy. Ovšem máme osmičkový rok a přišlo mi, že by šlo až o přílišný alibismus. Proto jsem otázku otočil – místo toho, proč nevolit Zemana či Antizemana, jsem z pozice konzervativně-liberálního pravičáka začal hledat odpověď na otázku, proč některého ze dvou kandidátů volit.

Diskuze, kterou lze nyní pozorovat ve veřejném prostoru, je postavena spíše na negativní otázce proč nevolit – ať už toho, či onoho. Postup opačný, tedy pozitivní, by mohl být příjemnou změnou. Níže se s vámi tedy podělím o pět důvodů, proč volit Miloše Zemana:

1) Je prozápadní a proevropský – nikoli ovšem v moderním významu, tedy prounijní (byť to je bohužel též) či ve smyslu slepé servilnosti západoevropským vládám, ale ve významu věrnosti civilizačním základům naší civilizace. Věřím, že právě zde se bere negativní postoj k nekontrolovatelné migraci, nikoli v nějaké nenávisti, ale v lásce ke své vlasti a civilizaci. Právě tato věrnost naší civilizaci je důvodem pozitivního přístupu k Izraeli, který je výspou západní civilizace na Blízkém východě, přičemž samotný judaismus lze považovat za jeden z jejích mnoha kořenů. V lásce k naší civilizaci se pak rodí i podpora Donalda Trumpa, kterému se daří „vracet na Západ Západ.“ Takto tyto otázky vnímám já a chci věřit, že i Miloš Zeman.

V této souvislosti mě mrzí postoj některých libertariánů či ekonomických liberálů, kteří jakoby si mysleli, že mohou ideu svobody od těchto civilizačních kořenů odstřihnout. Nemohou, bez těchto kořenů, mimo rámec naší civilizace, svoboda (ať už osobní či ekonomická) nedává vůbec žádný smysl.

2) Kontinuita – jde o pojem, který jako první v této souvislosti použil patrně Václav Klaus. Rozvedu, jak tuto myšlenku chápu já. Občas zaznívají obavy, že by mohlo dojít k jakémusi narušení polistopadového vývoje naší země (který souvisí s bodem prvním) a jeho otočení směrem nazpět. U zrodu moderního českého státu stál politický a ideový střet tří osobností: Václava Havla, Václava Klause a právě Miloše Zemana. Rodiče své děti (až na výjimky) nevraždí. Proto vnímám právě Miloše Zemana, coby posledního politicky aktivního „otce“ moderního českého státu, jako jistou záruku (v mezích své funkce) právě kontinuity tohoto vývoje.

3) Politik a státník – tento bod má dva významy. Prvním jsou zkušenosti. Když hledáte člověka do jakékoli pozice, předchozí zkušenost z podobné pozice bývá v životopise výhodou. Nikoli podmínkou, ale výhodou.

Druhý význam je důležitější. Všímám si, že v poslední době se stává jakousi módou hledat alternativu k politice a zejména politikům. Jakoby politika byla cosi pokleslého, nízkého a politik bytostí takřka bezectnou. Úspěch pak mívají lidé a strany (či hnutí), které se od politiky nějak distancují. Ať už jde o „kavárenské“ Piráty, „hospodské“ ANO, či většinu ze zástupu poražených kandidátů z prvního kola. Problémem je, že politika a politici k demokracii neodmyslitelně patří. Hledáme-li alternativu k politice, nevědomky hledáme alternativu k samotné demokracii. Pár experimentů s jinými systémy jsme už vyzkoušeli. Neexperimentujme. Snad jsem trochu pověrčivý, ale v osmičkovém roce se mi sice jeví jako vysoce nepravděpodobné, že najdeme něco lepšího, ale jako poměrně pravděpodobné, že najdeme něco nového. Nové rozhodně nemusí znamenat lepší.

4) Buldozer na politickou korektnost – nemyslím, že by politická korektnost měla v českých zemích silnou podporu. Což je dobře a ukazuje to, že jsme si zachovali tolik potřebný selský rozum. Politická korektnost omezuje svobodu slova, v ideálním případě útočí i na samotné lidské myšlení. Jakákoli ideologie, která útočí na svobodu slova či dokonce svobodu myšlení, v sobě má geneticky zabudován potenciál stát se ideologií totalitní. Překročení této hranice není záležitostí dané ideologie, ale pouze zvolených prostředků. Proto je k této ideologii potřeba přistupovat s velkou nedůvěrou. A ideálně ji bořit. A to se Zemanovi daří.

5) Rebelie – tento důvod je spíše osobní. Jestli něco nemám rád, tak to je pocit, že mnou někdo manipuluje. Že se mi někdo snaží vnuknout představu o jedné správné pravdě a jediné správné cestě. Když otevřu internet či noviny, tak dostávám jasné zadání – Zeman nesmí projít. Stejně jako svého času Trump, stejně jako Brexit či AfD. Kde je vyváženost a serióznost žurnalistiky, která má být hlídacím psem demokracie?

Takový jednostranný postoj působí nedůvěryhodně. Přirozeně vzniká poptávka po názoru opačném, v rámci vyrovnání sil ve stylu „akce-reakce“ se svět alternativních médií začíná přiklánět na druhou stranu. Ruské tajné služby v tom hledat netřeba.

Je zajímavou možností užít si pocity revolucionáře – a přitom neriskovat boření, ale hájit právě to osvědčené. Konzervatismus se stal novou kontrakulturou (Paul Joseph Watson).

Tolik mých pět (a asi by se dalo psát dále) důvodů, proč volit Miloše Zemana.

Stejnou otázku, tedy proč ho volit, jsem si položil i ve vztahu k postoupivšímu Antizemanovi. Moc důvodů jsem nenašel. Otázku na pozitivní důvod, proč volit Antizemana, jsem kladl řadě lidí na sociálních sítích i osobně. Jde o spolehlivý způsob, jak diskuzi ukončit. A tuto otázku kladu i vám, čtenářům. Pokud se do mě chystáte pustit v diskuzi, zkuste být originální. Nepište ani tolik o tom, proč nevolit Zemana. Vím to, a kdybych nevěděl, tak to dohledám poměrně rychle. Napište mi, proč volit Jiřího Drahoše.

Tím netvrdím, že musí být špatným prezidentem nebo člověkem. Nemám nejmenší tušení, jaký může být. Ovšem to bohužel platí i o většině jeho voličů.

Jedna má sluníčkářská (sama se tímto slovem tituluje) kolegyně mi v jiné souvislosti řekla něco v tom smyslu, že volba postavená na nenávisti, na negaci, nemůže přinést nic dobrého. Nemyslím, že politická strana, o níž v té diskuzi mluvila, je postavená čistě na nenávisti. Ovšem samotná tato myšlenka je správná. Čím jiným je však volba Antizemana, pokud jediným důvodem, proč by měl být zvolen, je právě fakt, že není Zemanem?

Dilema vyřešeno. Budu volit Miloše Zemana.

PS.: Autor se narodil v Praze, žije v Praze a i do té kavárny občas zajde.