Statistika a nejistota v čase korony

Žijeme v době, která se snaží vše změřit, vtěsnat do tabulek v Excelu a vypočítat na dvě desetinná místa. Pak si přijde realita a ukáže nám, že jsme na to příliš malí páni.

V situaci kolem koronaviru máme totiž ten problém, že dat máme příliš málo. A tak občas střílíme nějaká čísla od boku, případně se chopíme těch, která k dispozici máme a dáme je do absolutně nesmyslných souvislostí. Sčítáme jablka s hruškami a ještě do toho započítáme kolem letící hejno vran. Případně dostupná data ignorujeme úplně. Pokud by se to vyskytovalo „jen“ na sociálních sítí, lze nad tím do jisté míry mávnou rukou. Jenže tomu tak úplně není.

Jeden z prvních příkladů čísla, dle mého zcela střeleného od boku, na něž jsem narazil: Prý je „koronavirem nakaženo 25 % Čechů.“ Přiznám se, že jsem rozhovor s panem Drbalem po této úžasné upoutávce už neposlouchal, takže nevím jistě, jestli jde opravdu o jeho výrok nebo o zkreslení či dezinterpretaci ze strany redakce Reflexu. Je klidně možné, že myslel nějaký jiný koronavirus nebo mluvil o 25 % z jiného vzorku.

Jestli má opravdu na mysli 25 % Čechů (patrně ve smyslu občanů ČR) a COVID-19, pak, měl-li by mít pravdu, tak by to znamenalo, že testováni jsou výhradně preppeři žijící někde v bunkrech. Jelikož jsou ale testováni lidé s vyšší pravděpodobností nákazy, jeví se pravděpodobné, že mezi běžnou populací je nakaženost menší než mezi testovanými. A procenta nakažených z testovaných? Aktuálně někde mezi 1 – 2 %. Jasně, ani tohle číslo nebude úplně přesné, jsou zahrnuty opakované testy, může docházet ke zpoždění mezi testováním a okamžikem, kdy je znám výsledek testování, ale 25 % to opravdu nebude.

Dalším takovým argumentačním faulem je porovnávání různých statistik úmrtnosti na COVID-19 s jinými chorobami, vesměs za nějaká jiná období. Těch tabulek jsem viděl spoustu na sociálních sítích, této interpretace se dopustil i Václav Klaus (kterého si jinak velmi vážím) v rozhovoru na XTV.

Říci, že opatření proti koronaviru jsou možná příliš přísná, jelikož na něj zemřelo „jen“ tolik a tolik lidí v porovnání s čímkoli dalším, je asi stejné jako tvrdit, že vylodění v Normandii bylo zbytečné, protože se Hitler stejně za rok zastřelil v bunkru a 2. světová válka skončila. Jde o záměnu příčiny a následku, respektive neočištění statistiky o zcela zásadní faktor. Karanténa tu není kvůli těm lidem, kteří zemřeli (těm nepomohla), ale těm, kteří by zemřeli (či měli doživotní následky), kdyby nebyla. A jejich počet, překvapivě, neznáme.

Můžeme se snažit odhadovat, ale objektivně nejsme schopni tyto výnosy spočítat. Nemáme data ke srovnání. Jasně, můžeme odhadovat na základě dat z Wu-Chanu, New Yorku či Švédska, ale stejně nepůjde o přesné výpočty. Medicína je politicky nekorektní věda, svojí roli hraje životní styl i genetika. A to započítat v téhle době neumíme. Jenom můžeme říci, že těch mrtvých by asi bylo výrazně více.

Totéž platí i u statistik celkové úmrtnosti. Karanténa totiž patrně úspěšně zredukuje i spoustu dalších příčin úmrtí včetně oné omílané chřipky, takže by bylo překvapivé, kdyby (vyjma těch nejpostiženějších oblastí) nešla celková úmrtnost dolů.

Podobné je to s náklady. Vesměs ekonomickými. Kdo vám tvrdí, že ekonomika spadne o x % nebo zbankrotuje tolik a tolik firem, střílí od boku. Na to je ještě brzo (jak, když už jsem ho jednou kritizoval, Václav Klaus naopak upozorňuje zcela správně). Kromě toho, stejně jako existuje snaha očistit statistiku zesnulých na COVID-19 od těch, kteří zemřeli spíše „s nim, než na něj,“ totéž by mělo platit i u firem. Existuje spousta firem, která by zbankrotovala při jakémkoli ekonomickém otřesu, včetně „přirozeného“ cyklického poklesu. Ty budou nyní patrně počítány mezi ty, které „zabila“ karanténa. Fakt ne.

Tím nechci říci, že negativní ekonomické důsledky nebudou. Budou, lidé přicházejí o práci a některé firmy bankrotují. Jen se na to chce dívat racionálně.

A co takové přehlížené výnosy? Co mám na mysli? Všimněte si, kterým zemím se nejlépe daří v boji s koronavirem. Jsou to ty, které byly postiženy SARSem. Připravily se na „minulou válku“ a ona (překvapivě) přišla. Tak nyní excelují. Pandemie nás může postihnout kdykoli znova a třeba budeme jednou rádi, že si díky zkušenosti z roku 2020 víme mnohem více rady. Případně ji  ani nenecháme rozvinout, protože opatření přijmeme o něco dříve.

Nebo skok v digitalizaci, pohyb, který nás během měsíce posunul odhadem tak (střílím od boku, přiznávám) 10 let dopředu. To bude mít své výnosy do budoucna, např. zvýšení produktivity práce. Home office může pomoci firmám i zaměstnancům.

Trh se očistí od zombie firem, takže jejich zdroje se uvolní pro racionálnější činnost.

A v neposlední řadě, celkově tu situace jako Češi zvládáme velmi dobře. Při troše štěstí by nám mohlo stoupnout sebevědomí do budoucna a to rozhodně není k zahození. Sebevědomou asertivitu na mezinárodní scéně potřebujeme jako sůl.

Dokáži si představit spoustu dalších důsledků současné situace, pozitivních i negativních. A ještě více si jich ani představit nedokáži.

Tím nechci říci, že by diskuze na téma porovnávání „nákladů a výnosů“ neměla probíhat. Měla, ale s plným vědomím nejistoty a bez vyfabulovaných či dezinterpretovaných čísel.

Pokud ale i po přečtení toho textu toužíte po přesných číslech i odhadech, dám vám jeden jednoduchý návod, jak se těch čísel dobrat. Potřebujete přístroj na cestování do paralelních vesmírů, následně najdete vesmír, kde pandemie vypukla také, ale nebyla přijata žádná opatření. Tím získáte data k porovnání. Ještě potřebujete maličkost, tedy stroj času a přesunete se jak v našem, tak v tom paralelním vesmíru o pár desítek let do budoucnosti. Získaná data porovnáte a máte relevantní výsledky.

Jestli nemáte ani jedno, tak si to chce zvyknout na myšlenku, že realitu prostě občas do Excelu nevtěsnáme.

A za mě, přijmout i myšlenku, že když jde o životy, tak je někdy lepší přestřelit než nedostřelit. A to platí i u této pandemie, raději být v karanténě, než na vlastní kůži testovat živelné promoření populace. Možná nás naše třetinově germánské geny či očkování proti TBC před COVID-19 opravdu částečně chrání, ale upřímně, testovat to na sobě nijak zvlášť netoužím.