Dnes jsme všichni Charlie: Hněv a hrdost!

Hněv a Hrdost je kniha, kterou napsala dnes již bohužel zesnulá italská spisovatelka Oriana Fallaci krátce po útoku na newyorská dvojčata. A právě tyto dva city nejlépe popisují to, co se mi odehrává v hlavě nyní, po útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo.

Hněv na islamisty i islám jako celek. Ideologii, která je válce s celým světem již od svého vzniku. Ideologii, která svého času zničila Východní Řím, obsadila větší část Španělska, dobyla Persii, v podobě říše Velkých Mughalů zaútočila na Indii a v podobě Osmanské říše útočila i na Vídeň.

Ideologii, která je nepřátelská snad ke všemu, co je nám svaté. Nemá (zatím?) dostatečnou sílu, aby útočila přímo na naše území a pokusila se nás obsadit, tak útočí alespoň na symboly Západní civilizace. Dvojčata byla symbolem Západního bohatství a moci.

Charlie Hebdo je zase symbolem svobody slova, svobody myšlení a humoru. A právě to jsou věci, které jsou s islámem neslučitelné. A nejenom s tím radikálním, co neshody řeší za použití kalašníkovů. Jsou neslučitelné s islámem jako celkem. Nebo to snad byli jenom radikálové, kdo protestovali proti karikaturám proroka Mohameda?

Jistě, „slušní“ muslimové jsou nyní pravděpodobně zděšeni, k čemu jejich náboženství vede. Tvrdí, že to „nemá nic společného s islámem.“ Stejně jako Al-Kajda, Taliban, ISIL... s určitou nadsázkou se chce říci, že nejspíš ani Mohamed neměl nic společného s islámem. Protože toto je islám. Náboženství války, stejně jako když Mohamed vedl Medínu proti Mekce. Ježíš, Budha ani třeba Lao-C nebyli vojevůdci. Mohamed ano a to je součástí tohoto náboženství dodnes. Předstírat opak je jenom nebezpečný sebeklam.

Ale cítím i hrdost. Hrdost na to, že jsem jedním z mnoha dědiců té nejvyspělejší civilizace, kterou zrodila tato planeta. Civilizace, která zrušila otroctví, zavedla vládu zákona, civilizace, která má nejbohatší společnost v dějinách Země. Civilizace, která si váží svých žen. Civilizace, která zrodila Shakespeara, Mozarta či Kunderu. Sekularismus...

A takhle bych mohl pokračovat donekonečna. Nevěřím, že tuto civilizaci dokáže jen tak něco zničit. Lze jí oslabit, lze ji zranit... ale zničit? To už islám zkoušel, zkoušeli to nacisté i komunisté. A neuspěli.

Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když napíši, že dnes jsme všichni Charlie. Lhostejno, jestli v Paříži, New Yorku, Praze nebo Bratislavě. Nyní jsme všichni na jedné lodi.