Internetová média dávají netušené možnosti šíření myšlenek a informací. To má své výhody i nevýhody. Někoho děsí šíření myšlenek, které považuje za nebezpečné. Ti nejhorší se obávají ohrožení celé společnosti či dokonce lidstva.
Skvěle odhadl a využil možností internetu Mark Zuckerberg. Dal veřejnosti k dispozici platformu, na které mají lidé možnost spolu zdarma komunikovat. Nevím, jak dalece měl svůj podnik od začátku promyšlený, ale je téměř jisté, že si velmi brzy uvědomil možnosti komerčního využití. Výsledkem jeho práce byl prostředek neobyčejně uživatelsky přívětivý, který přilákal nesmírné množství účastníků. A také podnikavců, kteří vymysleli řadu způsobů, jak na základě facebooku, jak se tato platforma nazývá, založit vlastní podnikání. To “Cukroušovi” moc nevadí, jen se nechce díky svým uživatelům dostat do konfliktu se zákonem, hlavně s tou jeho složkou, která reguluje podnikání.
Ale ruka zákona je mocná a všeobjímající. Nestačí, že hlídá cestičky vedoucí k nezdaněným příjmům. Čile se hlásí ke slovu balík zákonů, které vymezují a stále okrajují pole pro vyjadřování a sdělování názorů, myšlenek či prostě informací. A tato ruka hrozí Cukroušovi, že pokud bude takové úniky z vymezeného políčka trpět, bude brzy trpět on sám, a to přinejmenším finančně.
Těžko chtít po šikovném a podnikavém mládenci, aby bojoval za nějaké svobody či práva jiných. A tak jde cestou nejmenšího odporu a realizuje pravidla pro korektní myšlenky softwarově. Pokud si není jist, jak jsou v kterém státu nastaveny mantinely pro “správné myšlení”, najde v každém národu moderní obdobu někdejšího českého PS-VB. Pro později narozené: jednalo se o Pomocnou Stráž Veřejné Bezpečnosti. Lidová tvořivost poskytla i jiný výklad akronymu: Pitomec Stojící Vedle Blbce.
Dnešní PS-VB ovšem nejsou žádní pitomci. Někteří z nich jsou dokonce vysoce inteligentní. Mezi ně patří jistě řada členů skupiny Čeští elfové. Jejich proklamovaným cílem je boj s cizími dezinformačními kampaněmi a ruskou propagandou v českém kyberprostoru. Chytrá formulace je, že se zaměřují na CIZÍ dezinformační kampaně. Tím se zříkají morální povinnosti bojovat proti dezinformačním kampaním ze zdrojů fungujících v souladu s oficiální politikou či dokonce s veřejnoprávními médii.
Trochu složitější je určení toho, co je dezinformace. Nicméně jsou lidé, kteří mají ve věci jasno. Jejich úsilím vznikl docela obsáhlý seznam dezinformačních webů, který je tak důkladný, že sám Jaroslav Lapač, editor iReportera.cz, projektu České televize (sic!), napsal:
“Když se mě, coby vydavateli diskuzního fóra iReporter, dostal do rukou resp. na monitor seznam dezinformačních a manipulativních webů sestavený nevládní odbornou institucí Evropské hodnoty, bylo mojí první starostí zjistit zda seznam obsahuje i název našeho webu. Není tam a já si oddechl. Možná scházelo málo a seznam jsme rozšířili o náš server, neděláme totiž nic jiného než mnozí z těch vyjmenovaných. Vyjadřujeme se k současnosti i k minulosti. Hledáme občanský, lidský pohled na události...”.
Jak vidno, celá řada subjektů se rozhodla nevozit se zdarma v nepochybně komfortním vozidle pana Zuckerberga a vybudovali si vlastní vehikl, což ovšem stojí nějaké finanční prostředky. Ponechme spekulacím, které jsou placeny z “prohnilého Východu”. Některé berou prostředky od svých klientů, což ovšem nemusí stačit. Proto jsou takoví provozovatelé nuceni přivydělávat si reklamou. Ale i zadavatelé reklamy myslí více na vlastní příjmy než na podporu svobodného šíření myšlenek a informací. A tak když není sledovanost, nejsou ani penízky. Kromě toho jsou zadavatelé reklamy od podpory tzv. dezinformačních webů více či méně důrazně odrazováni.
A přece se točí- elektronické rotačky nekonformních webových serverů. To je neklamným důkazem, že existuje podstatná poptávka po svobodě slova a s mílovými kroky ke “světlé budoucnosti” nepochybně nadále poroste.
